Pravlk obrovský Canis dirus, ilustrace Charles R. Knight, výřez (1922 - nemusí přesně odpovídat moderním rekonstrukcím). Licence obrázku public domain

Pravlk obrovský se s běžnými vlky nekřížil

Pravlk obrovský (Canis dirus, dire wolf) byl samostatný druhem, odlišným od dalších psovitých šelem. K takovému výsledku došla studie DNA. Zatímco vlk se občas kříží se šakaly či kojoty (ale ne zase natolik, aby druhy splynuly), parvlk byl geneticky izolován. Možná to hrálo i nějakou roli ve vyhynutí této největší známé psovité šelmy všech dob.
Vlk šedý vznikl v Euroasii a do Nového světa předkové vlků (a kojotů) pronikli asi před 1,37 miliony let. Naopak pravlk obrovský má původ přímo v Severní Americe. Patří k proslulým druhům místní pozdně pleistocenní megafauny, z asfaltových jezírek La Brea Tar Pits u Los Angeles známe pozůstatky více než 4 000 pravlků; vedle nich v těchto pastech přicházeli o život i vlci šedí, oba druhy tedy prostředí sdílely.
Po skončení poslední doby ledové někdy před 11 700 lety (9 000 př. n. l.) pravlk vyhynul. Spekulovalo se, že byl příliš pomalý na pronásledování menší kořisti. Tak jako i u jiných druhů pleistocenní megafauny je možné i to, že pravlkům se nemusela stát osudnou jen změna klimatu, ale mohl je přímo vyhubit i člověk.
Analýza 5 genomů pravlka obrovského, které jsou staré 13 000 až 50 000 let, nyní neukázala na žádný tok genů mezi pravlkem a dalšími psovitými šelmami. Pravděpodobně od sebe byli natolik geneticky odlišní, že se křížit prostě vůbec nemohli: však pravlk se také vyvinul jinde. Podle nového výzkumu se od ostatních psovitých vydělil už před 5 miliony lety. Jinak, když se oblasti výskytu psovitých šelem spolu překrývají, tak u druhů, kde je to možné, obvykle k nějakému křížení dochází.
Možná, že genetická izolace pravlka také přispěla k jeho vyhynutí, když počet jedinců klesl pod určitou hodnotu.
Nyní to vypadá tak, že do skupiny „vlků šedých“ s širším slova smyslu patří psi, vlci, kojoti, asijští šakali (Canis aureus a další) a vlček etiopský. Stranou této skupiny stojí afričtí šakali (čabrakový) a právě Canis dirus (egyptský šakal je ovšem ten „asijský“).
Genetické analýzy byly provedeny na UCLA, Durham University, University of Oxford, University of Adelaide, Ludwig Maximilian University a Queen Mary University. Kromě jaderné DNA zahrnuly i mitochondriální genom.

Viz také: Vlci se o sebe ve smečce starali už před milionem let

Dire wolves were the last of an ancient New World canid lineage, Nature (2021). DOI: 10.1038/s41586-020-03082-x, www.nature.com/articles/s41586-020-03082-x
Zdroj: University of California, Los Angeles/Phys.org a další

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close