Pixabay License. Volné pro komerční užití

Přítomnost života na exoplanetách by mohl naznačovat i rajský plyn

Za molekulu, která by v atmosféře na Zemi podobných exoplanetách mohla naznačovat existenci života, pokládáme třeba kyslík nebo metan. Ne snad, že by tyto tzv. biosignatury samy o sobě cokoliv dokazovaly, ale znamenají a podezření a signál vyzývající k podrobnějšímu zkoumání. Podle nové studie se ale v roli biosignatury dosud prakticky nezkoumal oxid dusný N2O (rajský plyn), přitom ale patří do stejné skupiny.
Eddie Schwieterman z Kalifornské univerzity v Riverside a jeho kolegové v rámci svého výzkumu určili, kolik oxidu dusného by mohly produkovat živé organismy na planetě podobné Zemi. Poté vytvořili modely simulující tuto planetu v okolí různých typů hvězd a současně stanovili množství N2O, které bychom za těchto podmínek dokázali detekovat pomocí moderních přístrojů, jako je vesmírný dalekohled Jamese Webba. Zásadní problém by s detekcí být neměl: např. v hvězdném systému typu TRAPPIST-1, který je nejbližším a nejlepším systémem pro pozorování atmosfér kamenných exoplanet, by mělo být možné zjistit oxid dusný v podobném množství jako oxid uhličitý nebo metan.
Na Zemi produkují oxid dusný v oceánech některé mikroorganismy z dusičnanů (a ty zase bývají hlavně produktem dalších biologických procesů, zhruba ve stylu: život – odpadní produkty dusíku – bakteriální přeměna na dusičnany – bakteriální přeměna na oxid dusný). Oxid dusný vzniká také reakcí dusíku a kyslíku katalyzovanou bleskem, to ovšem platí i pro další oxidy dusíku, které se v kyslíkové atmosféře nakonec přemění na oxid dusičitý (NO2). Pokud tedy v atmosféře exoplanety najdeme malé množství N2O a vedle toho i NO2, nic moc to asi neznamená, ale N2O ve větším množství a/nebo bez NO2 je už podezřelé.
V historii Země prý byla období, kdy podmínky panující v oceánech umožňovaly (poznámka: nebo spíš: mohly umožňovat, žádný graf změn koncentrace N2O v historii asi nemáme) mnohem větší produkci oxidu dusného než dnes. Třeba podobná situace právě nastala i na některé exoplanetě. Ve vesmíru běžné hvězdy, jako jsou trpaslíci K a M, vyzařují také světelné spektrum, které je méně účinné při rozkladu molekuly N2O než naše Slunce.

Edward W. Schwieterman et al, Evaluating the Plausible Range of N2O Biosignatures on Exo-Earths: An Integrated Biogeochemical, Photochemical, and Spectral Modeling Approach, The Astrophysical Journal (2022). DOI: 10.3847/1538-4357/ac8cfb
Zdroj: University of California – Riverside / Phys.org

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close