Huey Tzompantli. Obrázek: Juan Carlos Fonseca Mata, zdroj: Wikipedia, licence CC BY-SA 4.0, https://creativecommons.org/licenses/by-sa/4.0/

Proč je na aztécké zdi tolik lebek ženských?

V roce 2015 byl na místě někdejší aztécké metropole Tenochtitlanu (dnes lokalita Templo Mayor v Mexico City) zahájen archeologický výzkum tzv. Huey Tzompantli. Slovo tzompantli označuje aztécké stěny lebek, kde byly vystavovány hlavy lidských obětí navlečené na tyče (apod.). Podobné struktury budovaly i jiné kultury předkolumbovského Mexika než jen Aztékové, Toltékové, Mayové a další. U Aztéků ovšem tento zvyk dosáhl opravdu masových rozměrů, s uváděnými desítkami tisíc hlav najednou takto umístěných v Tenochtitlanu. Někdy se i uvádí, že zatímco hlavy byly vystaveny, těla posloužila za potravu, alespoň zčásti. Což se zase jindy dokonce spojuje se stravou Aztéků, s nedostatkem živočišných produktů a proteinů (Aztékové jedli skutečně i jakousi pastu z muších vajíček, nouzi v tomto ohledu měli).
Nicméně zpět k vlastnímu nálezu. V případě Huey Tzompantli se nyní odkryla ani ne tak „dočasná galerie“, ale stavba; lebky jsou trvalou součástí zdiva příslušné věže. Také je jich více, než se dchovalo v jiných dosud známých tzompantli, pro novou studii jich bylo prozkoumáno 655. A co je zvláštní, ukázalo se, že mezi nimi je nezvykle velký podíl hlav ženských – 38 % (a 2 % připadá na děti).
Hlavy v Huey Tzompantli patřily lidským obětem, což byli v době Aztéků především zajatí nepřátelští bojovníci. Vysoký podíl žen je tedy nečekaný – bojovaly snad na straně nějakého Aztéky poraženého národa ve větší míře také ženy? Objevilo se i několik dalších výkladů, mohlo jít prý o ženy, které porodily mrtvé dítě, což alespoň uvádí Markus Milligan na HeritageDaily. (Poznámka: to by bylo jako „za trest“? Jenže ono je to celé ještě složitější, Aztékové brali oběť jako poctu, zmiňuje se, že proto dokonce docházelo i k odmítnutí nabízené „milosti“…).
Archeolog Raúl Barrera Rodríguez nyní tvrdí, že Huey Tzompantli byla primárně chrámem aztéckého národního/nejvyššího boha (války) Huitzilopochtlimu. Celý rituál měl pravděpodobně známou podobu – vyříznutí srdce za živa (to pak bylo spáleno) a shození těla ze schodů. A vyšší podíl žen snad souvisí s tím, že Huitzilopochtli hned po svém narození zabil svou sestru Coyolxauhqui. Takže by šlo o rituální opakování příslušného mýtu, alespoň dle nové teorie.
Huey Tzompantli byla postavena během vlády aztéckého krále Ahuitzotla (1486–1502), za nějž si Aztékové mj. podrobili Mixtéky a Zapotéky.

Zdroj: INAH, HeritageDaily a další

Nová technologie pro sluneční plachetnice

Plachtění kosmickým prostorem může leckomu znít jako něco ze sci-fi, ale tento koncept už dávno …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close