Pixabay License. Volné pro komerční užití

Proč Jupiter nemá prstence?

Kdyby měl Jupiter prstence „jako Saturn“, byly by vzhledem k tomu, že se nachází blíž k Zemi (a navíc je větší než Saturn) mnohem impozantnější. Jenže takhle to není. Hlavní autor nové studie Stephen Kane z Kalifornské univerzity v Riverside přiznává, že ho absence prstenců Jupitera dlouho trápila. Možná je Jupiter měl v minulosti a existence podobných struktur bývá pouze dočasná?
S. Kane a jeho kolega Zhexing Li provedli počítačovou simulaci zohledňující dráhy čtyř hlavních Jupiterových měsíců (Io, Europa, Ganymedes a Callisto – Galileovy měsíce) i samotné planety a informace o době, za kterou se prstence vytvoří. Saturnovy prstence jsou z velké části tvořeny ledem. Kdyby měl takové prstence Jupiter, jeho velké měsíce by kusy ledu postupně vychylovaly z oběžné dráhy, eventuálně vedly ke srážkám s měsíci. Galileovy měsíce Jupiteru by tedy měly prstence této planety velmi rychle zničit dřív, než by se stačily vytvořit. Tudíž je nepravděpodobné, že by Jupiter mohl mít nějaké prstence, co by stály za řeč, i kdykoliv v minulosti nebo že by je mohl mít v budoucnosti. To, že Jupiter má tak velké měsíce, také není náhoda – obří planety vytvářejí i hmotnější oběžnice.
Ve skutečnosti všechny čtyři plynní obři ve Sluneční soustavě nějaké prstence mají, ty u Jupiteru a Neptunu jsou však tak slabé, že je běžnými dalekohledy těžko pozorovat. Na nedávných snímcích Jupiteru, které pořídil Vesmírný dalekohled Jamese Webba, ale tyto prstence slabě patrné už přece jen jsou. Autoři výše popsaného výzkumu si ovšem nejsou jistí prstenci Uranu a plánují provést simulaci, aby stanovily jejich životnost. Někteří astronomové se domnívají, že Uran je převrácený na bok v důsledku srážky planety s jiným tělesem. Jeho prstence by pak mohly být pozůstatkem tohoto nárazu spíše než srážek s menšími tělesy (kometami a měsíci), jako se to předpokládá v případě Saturnu.

Stephen R. Kane, Zhexing Li, The Dynamical Viability of an Extended Jupiter Ring System. arXiv:2207.06434v2 [astro-ph.EP], arxiv.org/abs/2207.06434
Zdroj: University of California – Riverside / Phys.org

Poznámka PH: Nicméně některé exoplanety podle všeho mají větší prstence než Saturn? Jsou tyto exoplanety větší? A pokud ano, nemají tolik velkých měsíců jako Jupiter? A pokud ne, proč? (Zcela laické poznámky, samozřejmě.)

Upřesnili limity pro klidovou hmotnost neutrin

Klidová hmotnost neutrina je pro současnou fyziku docela záhada. Téměř jistě není nulová (jak původně …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close