Rypoš lysý Heterocephalus glaber, autor obrázku: Ltshears - Trisha M Shears, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Proč rypoš necítí bolest

Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.)

Viz také:
Rypoš lysý prý nestárne
Mozek rypoše lysého přežije i bez kyslíku

Uvádělo se, že rypoš lysý necítí bolest prostě kvůli tomu, aby mohl razit podzemní štoly a nevšímat si oděrek. Jindy se to dávalo do souvislosti s tím, že v podzemních prostorách bývá velká koncentrace oxidu uhličitého, mohl by ve vlhku na kůži kysele pálit. (Poznámka PH: to zní divně, ne? Rypoš žije spíš v oblastech s nedostatkem vody a že by člověka pálila sodovka? Zkuste dávat ruku i do nízkých pH a neucítíte nic; jiná věc je možné poškození, ale to se odstraněním receptorů bolesti zrovna nevylepší. Navíc by CO2 byl mnohem nebezpečnější při dýchání.) Kromě kyseliny je kůže rypošů lysých necitlivá i na kapsaicin.
Nyní se objevila další teorie: mutace způsobující necitlivost k bolesti umožnila rypošům kolonizovat oblasti, kde žijí kousaví mravenci. Vědci zkoumali různé druhy rypošů (odtud už se nebavíme pouze o rypošovi lysém) a zjistili, že necitlivost k bolesti vznikla pravděpodobně u třech druhů rypošů nezávisle na sobě. Sekvenováním se podařilo zjistit, že tato necitlivost souvisí s aktivitou genů, které se podílejí na stavbě iontových kanálů TRPA1 a NaV1.7.
Ve 2 případech jde i o necitlivost na kyselinu, v 1 k allylisothiokyanátu (setkáváme se s ním mj. v hořčici, křenu či omáčce wasabi; allyl je radikál propenu) – to ovšem nešlo o rypoše lysého, ale o jiný druh, vyskytující se výhradně v horských stepích na východě jižní Afriky. Allylisothiokyanát je velice palčivý/hořký, rypoši mohli ztratit citlivost k němu kvůli tomu, že se živí kořeny obsahujícími tuto látku – což by se ale mohlo týkat druhů po celé Africe (poznámka PH: což je ale zase na pohled poněkud zmatené, pak by především měli ztratit „vnitřní“ receptory?). Ještě důležitější má však být, že v norách rypošů se často vyskytují i mravenci Myrmicaria natalensis („Natal droptail ant“), kteří jsou agresivní a disponují bodavým jedem. Při otevřením kanálu NALCN je vedle necitlivost k isotiokyanátu zvíře necitlivé i k jejich jedu. Tuto vlastnost nemá žádný jiný druh rypošů než ti, kteří se setkávají s mravenci.
Hlavním autorem článku vědců z několika institucí je Gary Lewin z německého Max Delbrück Center for Molecular Medicine (tato instituce vydala příslušnou tiskovou zprávu), Ole Eigenbrod a Karlien Debus. Výzkum rypošů není samozřejmě jen záležitost zoologie, ale předpokládá se, že by mohl mít význam i v lidské medicíně. Nejde zde jen o boj s bolestí, o rypoších se mj. uvádí, že také málo trpí rakovinou (což souvisí s oním „nestárnutím“), pak je zde i ona adaptace na nízký obsah kyslíku. Jen minimum z nás hryžou natalští mravenci a ani se obvykle nekoupeme ve wasabi, ale vědci předpokládají, otevření kanálu NALCN může přinést úlevu i od jiných typů bolesti.

„Rapid molecular evolution of pain insensitivity in multiple African rodents“ Science (2019). science.sciencemag.org/cgi/doi … 1126/science.aau0236

Zdroj: Max Delbrück Center for Molecular Medicine /ScienceDaily.com a další

Poznámky PH: Předpokládá se, že necítění bolest je u rypoše záležitost povrchu těla, žaludek ho bolet může.
Nebo se necitlivost k bolesti netýká ani mechanického poškození pokožky, pouze „pálivých“ látek, a rypoš hloubící noru při zranění o kámen trpí?
Informace na toto téma jsou poněkud zmatené.
Bohužel neodborník se zrovna nevyzná ani v tom, jaké vlastnosti rypoše lysého jsou pro něj specifické a jaké se týkají i jiných druhů rypošů; eusociální má byt např. ještě rypoš damarský.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close