Zbytky supernovy. Autor obrázku: NASA/ESA/JHU/R.Sankrit & W.Blair. Licence obrázku: volné dílo

Proč se supernovy před lidstvem skrývají?

Statistka praví, že v naší galaxii každé století vzplane několik supernov. Poslední pozorování, které lze zaznamenat v nějakém spolehlivějším zdroji, pochází ale z roku 1604 – to byla známá „Keplerova“ supernova SN 1604, kterou tehdy v Praze popsal Kepler. Pak už nic. A to samozřejmě astronomie od té doby šla kupředu; nejen pozorovací technika, ale i počet lidí, kteří si oblohu neustále prohlíželi pouhým okem.
Nová studie (prozatím publikována na preprintovém webu arXiv) uvádí, že Mléčná dráha není nijak anomální v tom smyslu, že by zde supernov bylo méně, než praví modely/odhady. Např. mlhovina Cassiopeia A vznikla výbuchem supernovy asi před 325 lety, nikdo však explozi nezaznamenal. Problém má být v tom, že většina hvězd se nachází na tenkém disku Galaxie plném hvězd – a právě tam je současně i hodně prachu. Totéž pak platí i pro jádro naší galaxie. Některé supernovy pak nepozorujeme prostě proto, že jsou od nás sice v celkem příhodném směru, ale zase příliš daleko.
Ovšem stále zůstává jeden problém. Většina supernov viditelných pouhým okem by i tak měla být pozorována v blízkosti směru galaktického středu, což však neodpovídá historickým záznamům. Je snad v ramenech více hvězd, respektive jde o o hvězdy v průměru jiného typu?
Uplynulá 4 století jsou ale nejspíš do značné míry náhoda. Podle studie má člověk za svůj život nadpoloviční šanci, že explozi supernovy uvidí na vlastní oči. S pravděpodobností 33 % by šlo o výbuch následující po zhroucení velmi hmotné hvězdy, šanci 50 % máme (tedy už ne, měli jsme za celý život) na výbuch bílého trpaslíka. (K tomu dochází, když je bílý trpaslík v dvojhvězdě a postupně získává novou hmotu od druhé hvězdy. Limit pro maximální hmotnost bílého trpaslíka, Chandrasekharova mez, je asi 1,4 hmotnosti Slunce.)

Witnessing History: Rates and Detectability of Naked-Eye Milky-Way Supernovae. arxiv.org/abs/2012.06552 , arXiv:2012.06552v1 [astro-ph.SR] Zdroj: Universe Today / Phys.org a další

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close