Vlk (pes) hřivnatý, Pixabay License

Psovité šelmy Jižní Ameriky si jsou blízce příbuzné

V Jižní Americe žije více druhů psovitých šelem než kdekoli jinde na Zemi – rozlišujeme jich obvykle celkem 10. Nová genomická analýza ale překvapivě ukázala, že všechny zdejší druhy se vyvinuly z jediného společného předka, který se na kontinent dostal před pouhými cca 3 miliony let. Vědci dosud spíše předpokládali, že jde o potomky více migrací psovitých šelem ze severu. A co je dle příslušné studie kuriózní, ze současných druhů psovitých šelem Jižní Ameriky si jsou nejblíže příbuzná ta největší a nejmenší.
Podle výzkumu docházelo v posledních tisíciletích u místních psovitých šelem k velmi rychlým mutacím, které měnily jejich velikost výšku i složení stravy. Skoro jako když lidé šlechtili psa (nakonec ale i v Jižní Americe probíhala tato evoluce v prostředí, které měnili až vytvářeli lidé).
V Jižní Americe původně žilo jen velmi málo placentálních savců a žádní předkové psovitých šelem. Pak se asi před 3 miliony let zvedl nad hladinu moře sopečný pás země (dnešní Panamský průliv) a propojil oba kontinenty. Předpokládalo se ale, že je to příliš krátká doba na to, aby se z jediného společného předka vyvinulo tolik druhů (včetně těch již vymřelých). Vědci se proto domnívali, že přes panamskou spojnici spíše proniklo v různých dobách více druhů psovitých šelem, které daly vzniknout jejich stávající diverzitě v Jižní Americe.
Daniel Chavez (Arizona State University) a Robert Wayne (University of California, Los Angeles) osekvenovali 31 genomů zahrnujících všech 10 současných druhů jihoamerických psovitých šelem. Studiem umístění, množství a typů genetických mutací sledovali evoluční vztahy mezi nimi. Genetická data překvapivě ukázala na jedinou populaci psovitých šelem, která se do Jižní Ameriky dostala před 3,5 až 3,9 miliony lety – tedy ještě před úplným vyvrásněním Panamské šíje. Migrace se nejspíš již mohla uskutečnit po souši, ale jen po úzkém pásu savany, kde se nemohly pohybovat početnější populace.
Ještě před 1 milionem let se psovité šelmy v Jižní Americe od sebe moc nelišily, protože mezi příbuznými druhy („druhy“) i nadále trval tok genů (křížení), což další divergenci zpomalovalo. Výsledkem studie je rovněž zajímavé zjištění, že vlk hřivnatý, největší dnes žijící psovitá šelma v Jižní Americe, a nejmenší z nich, pes pralesní, jsou si mezi jihoamerickými druhy nejpříbuznější. Za rozdíl ve velikosti jsou zodpovědné změny v genu, který reguluje délku nohou (poznámka: vlk hřivnatý skutečně trochu vypadá jako liška na chůdách). Mimochodem – vlk hřivnatý se do značné míry živí rostlinnou stravou, zatímco naopak pes pralesní je striktní masožravec („hypercarnivore“; podobně jako africký pes hyenovitý a víc než běžný vlk). Nejspíš za tuto rychlou divergenci může kompetice mezi oběma druhy, proto se od sebe rychle „vzdálily“ (poznámka: alespoň pokud obývají nebo obývaly stejné území). Rychlost divergence/radiace psovitých šelem v Jižní Americe by rovněž mohla souviset s tím, že zde měly jen malou ekologickou konkurenci (nebo původně měly, dnes v Jižní Americe žije i puma).
Podrobná znalost genomů jihoamerických psovitých šelem může mít smysl i z hlediska ochranářských programů – např. takový Pes Darwinův (liška Darwinova) dnes přežívá pouze na chilském ostrůvku Chiloe a na jednom místě pevniny.

Daniel E. Chavez et al, Comparative genomics uncovers the evolutionary history, demography, and molecular adaptations of South American canids, Proceedings of the National Academy of Sciences (2022). DOI: 10.1073/pnas.2205986119
Zdroj: University of California, Los Angeles / Phys.org

Poznámka: Vlk hřivnatý (agua) je dnes celkem běžně chován i jako domácí mazlíček. Domestikované nebo alespoň polodomestikované je měli již Indiáni.

Zájemci o psovědu by neměli minout: Entry with Dog only
Série videí/prezentací z Dog Ethology Conference na Eötvös Loránd University, jednoho ze současných center těchto výzkumů

E-kniha – texty o psech ze Sciencemag.cz sebrané, doplněné a uspořádané.
Psověda: Od domestikace vlka po psy u počítačů. 100 vědeckých studií o psech
Kdy lidé poprvé ochočili vlka? Kolik hraček znáš… Kolik slov se dokážou naučit geniální border kolie? Pozná se pes v zrcadle a má teorii mysli? Psi a matematika. Vnímají psi magnetické pole? Mohli by se dožívat 20 let? Genetické studie i experimenty zkoumající chování. Novinky o psech, které se v posledním desetiletí objevily ve vědeckých článcích. Psí zajímavosti z důvěryhodných zdrojů.
Nová vlna 2022, 150 ns
obalka-knihy

Objednávka na Palmknihy.cz
Objednávka na Kosmas.cz

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close