Foto: © asmodian / Dollar Photo Club

Ramanova spektroskopie proti padělatelům umění

Výtvarné umění je lukrativním zbožím, které se na aukcích prodává za stamiliony. Není tedy divu, že padělků je na trhu jako máku a pro kupujícího jde často o bruslení na tenkém ledě. Na znalecké posudky se nelze na sto procent spolehnout, a proto je namístě, aby byla pochybná díla zkoumána i pomocí techniky.

Veronika Košařová z Ústavu chemie PřF MU s kolegy z laboratoře ALMA (společné pracoviště Akademie výtvarných umění v Praze a Ústavu anorganické chemie AV ČR, v.v.i.), Přírodovědecké fakulty UK, Praha a Akademie výtvarných umění ve Vídni testovala schopnost a limity Ramanova mikroskopu a přenosného Ramanova spektometru k identifikaci barevného složení moderních maleb. Zkoumány přitom byly jak mikroskopické vzorky z obrazů Františka Kupky a Edvarda Muncha, tak modelové vzorky moderní malby, připravené speciálně pro testovací účely.

Je s podivem, že v analytické literatuře je velmi zanedbáno období od konce 19. a začátku 20. století, přestože umělecká díla z tohoto období jsou velmi často padělána. Aby bylo možné rozhodnout, zda je dané dílo padělek nebo originál, je nutné znát celou paletu autorem používaných barev. Z toho je pak možné odvodit jeho osobní preference ve výběru pigmentů, případně sadu v dané době dostupných barev.

Pomocí Ramanovy spektroskopie za využití laserového paprsku se měří spektra specificky odražených fotonů ze vzorku. Změřené spektrum pak vypovídá o jeho molekulovém složení. Výhoda Ramanovy mikroskopie je hlavně v tom, že k analýze, díky sdruženému spektrometru a mikroskopu, stačí miniaturní vzorek. V případě přenosného přístroje se vzorek nemusí odebírat vůbec, což je veliká výhoda při analýze uměleckých děl. Jak dopadlo jejich testování?

Laboratorní Ramanův mikroskop byl schopný rozeznat v průměru 57 % všech složek modelových vzorků, přenosný přístroj jen 37 %. Snížená citlivost přenosných přístrojů je bohužel cenou za jejich zmenšení. K porovnání výsledků si autoři vybrali dnes častěji využívanou analýzu pomocí SEM-EDS (skenovací elektronový mikroskop spojený s elektronově disperzním spektrometrem). Tato metoda oproti Ramanovu mikroskopu dokázala dle rozdílu v prvkovém složení od sebe spolehlivě rozlišit ultramarin a chromovou zeleň. Na druhou stranu se díky Ramanově spektroskopii v zelené vrstvě Munchovy Melancholie podařilo objevit kromě pruské modři a ultramarínu také zinkovou žluť, která dává vrstvě její zelený odstín. Díky přítomnosti draslíku rozpoznaného SEM-EDS analýzou by se navíc mohlo jednat o starší formu zinkové žluti, tvořené chromanem zinečnato-draselným, která je méně častým typem. Nicméně v některých malbách Edvarda Muncha byla již dříve identifikována. Kdyby se na tento vzorek použila pouze SEM-EDS, tak by zinková žluť vůbec nepřišla v úvahu, protože by zjištěný chrom a zinek byly přiřazeny k oxidu chromitému (chromová zeleň) a oxidu zinečnatému (zinková běloba). Na druhou stranu, v případě silně rozptylujících pigmentů jako je rumělka, dostaneme spektrum pouze jednoho pigmentu.

I když je Ramanova spektroskopie velmi důležitým pomocníkem při analýze pigmentů, které by pouze s využitím SEM-EDS nebyly odhaleny, není schopna detekovat celou škálu pigmentů. Proto je potřeba tuto analýzu doplnit i dalšími analytickými metodami. Z analýzy uměleckých děl F. Kupky a E. Muncha nakonec vyplynulo, že autoři používali bílé a světle šedé podklady různého složení. Specifický je i vlastní výběr malířských pigmentů dostupných v dané době. Jak je vidět, časem bude díky takovýmto výzkumům padělatelská profese tvrdou řeholí.

Košařová, V., Hradil, D., Hradilová, J., Čermáková, Z., Němec, I., Schreiner, M. The efficiency of micro-Raman spectroscopy in the analysis of complicated mixtures in modern paints: Munch’s and Kupka’s paintings under study. Spectrochim Acta A Mol Biomol Spectrosc. 2016 Mar 5;156:36-46.

 

Převzato z popularizační rubriky Přírodovědecké fakulty UK Praha

Zpracovala: Radka Zelená

Upřesnili limity pro klidovou hmotnost neutrin

Klidová hmotnost neutrina je pro současnou fyziku docela záhada. Téměř jistě není nulová (jak původně …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close