(c) Graphicstock

Reaktory na FJFI: VR-1 Vrabec má 30 let

Největší událost světa částicové fyziky – konference ICHEP (International Conference on High Energy Physics), která se koná jednou za dva roky – poprvé v historii zavítá v roce 2020 do Prahy! V příštím roce také Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze (FJFI) oslaví 65 let a štěpný školní jaderný reaktor VR-1 Vrabec si připomene 30 let od prvního spuštění. A to vše v době, kdy začíná renesance jaderné energetiky v Česku díky rozhodnutí vlády ČR vybudovat nový blok jaderné elektrárny Temelín. To je jen několik z událostí, na kterých se v roce 2020 FJFI podílí.
„Velmi nás těší, že se českým částicovým fyzikům nejen z naší fakulty podařilo získat pořadatelství konference ICHEP. Praha se tak na týden stane centrem světového dění, protože sem dorazí na 1200 předních odborníků na částicovou fyziku. A my věříme, že i díky tomu tento zajímavý vědní obor získá nové fanoušky, a vědění o původu vesmíru a částicích, které ho tvoří, se posune zase o kus dál,“ vysvětluje prof. Igor Jex, děkan FJFI a ředitel Centra pokročilých aplikovaných přírodních věd (CAAS), které je jedním z partnerů konference ICHEP.

Výjimečná konference ICHEP
Mezinárodní konference ICHEP bude probíhat od 30. července do 5. srpna 2020 v Kongresovém paláci Praha. Spolu s FJFI ji spolupořádají všechna přední česká pracoviště zabývající se částicovou fyzikou: Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy, Fyzikální ústav Akademie věd ČR, Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR, Univerzita Palackého v Olomouci, Západočeská univerzita v Plzni, a navíc Mezinárodní unie čisté a aplikované fyziky (IUPAP).

Fakulta oslaví půlkulatiny
V roce 2020 oslaví FJFI 65. výročí. Vznikla totiž v roce 1955 jako důležitá součást českého jaderného programu. Dnes se kromě jaderných věd věnuje výzkumu a výuce také v oblasti kvantových technologií či laserů, studenti mohou na fakultě pracovat s plasmatem i nanotechnologiemi. K dispozici jsou jim špičkové laboratoře, kde se vyvíjejí nové lékařské metody využitelné například pro léčbu rakoviny, testují se zde materiály pro letecký průmysl. Důraz klade i na matematické inženýrství a informatiku.
„V rámci ČVUT jsme sice poměrně malá fakulta, ale vybudovali jsme si velmi dobrou reputaci a titul od nás má svou váhu. Je to i díky tomu, že se naši studenti velmi záhy zapojují i do vědeckého výzkumu, ať už přímo na fakultě, nebo třeba ve švýcarském CERNu a na dalších světových pracovištích, s nimiž úzce spolupracujeme,“ vysvětluje doc. Václav Čuba, proděkan pro rozvoj fakulty.

Rozsáhlý projekt CAAS
Fakulta také koordinuje CAAS, což je s rozpočtem přesahujícím 560 milionů korun a zapojením sedmi různých subjektů jeden z největších projektů financovaných prostřednictvím Evropských fondů v rámci ČVUT. Podílí se na něm mimo jiné i velká část vědeckých kapacit FJFI a CAAS se podílí i na financování konference ICHEP.

Školní štěpný reaktor oslaví narozeniny
Pro fakultu je významné také 30. výročí od zprovoznění jaderného reaktoru VR-1 Vrabec, který je umístěn v pražské Troji. Slouží zejména k výukové činnosti, a to nejen pro studenty FJFI a ČVUT. Učí se na něm také například pracovníci jaderných elektráren, a dokonce zde byla i posádka jaderné ponorky. Kromě toho se na reaktoru provádí i vědecké experimenty, například pomohl se zkoumáním obsahu látek v tradiční tibetské medicíně. „Přestože jde o štěpný jaderný reaktor, obejde se bez chladicí věže, protože jeho celkový výkon je nižší, než má běžná rychlovarná konvice,“ ujišťuje o jeho bezpečnosti prof. Igor Jex.
Postupně se připravuje budování druhého štěpného reaktoru VR-2. Kromě toho provozuje fakulta od roku 2007 také fúzní jaderný reaktor – tokamak Golem. A takové vybavení má už jen velmi málo univerzit na světě. Přestože je přitom Golem nejstarším stále fungujícím tokamakem (jeho rodný list sahá do roku 1957), je už několik let připojen k internetu a takzvaný zážeh na něm mohou provádět studenti prakticky z celého světa.

tisková zpráva Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze

Astrofotografie měsíce: IC 2087

Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close