Reliéf Rychlebských hor vymodelovala zemětřesení způsobená tíhou ledovce

Vědci zjistili, že reliéf severomoravského pohoří Rychlebské hory vymodelovala dávná silná zemětřesení, která byla s největší pravděpodobností vyvolána tlakem a pohybem ledovce. Až dosud se totiž předpokládalo, že se v této oblasti žádné větší seismické jevy v minulosti nevyskytovaly. Závěr vyplývá z výzkumu mezinárodního vědeckého týmu vedeného RNDr. Petrou Štěpančíkovou, Ph.D., z Ústavu struktury a mechaniky hornin (ÚSMH) Akademie věd ČR. Odborný článek na toto téma publikovali badatelé v americkém časopise Earth and Planetary Science Letters, jenž patří do top 10 ve svém oboru.
„Je to výsledek dlouholetého výzkumu týmu složeného z vědců ÚSMH a institucí z dalších zemí. Uskutečnil se v oblasti Bílé Vody na Jesenicku s využitím různých geologických, geomorfologických, geofyzikálních i datovacích metod. Závěry tohoto bádání mohou ovlivnit vnímání současné seismicity nejen na zkoumaném území,“ uvedl ředitel ÚSMH RNDr. Filip Hartvich, Ph.D., jenž se na průzkumu rovněž podílel.
Výzkum potvrdil, že v období zhruba před 12 až 28 tisíci lety, tedy na konci pleistocénu, zasáhlo zkoumanou oblast několik silných zemětřesení, způsobených pohybem na okrajovém sudetském zlomu, a to pravděpodobně až o síle 7 stupňů desetistupňové Richterovy stupnice. „Dosud se předpokládalo, že toto území bylo a je poměrně klidné a žádná větší zemětřesení se zde nevyskytovala,“ vysvětlila Petra Štěpančíková podstatu objevu. Zkoumaná zemětřesení se podle ní v oblasti vyskytla v důsledku pohybu ledovce, který zatížil a deformoval zemskou kůru a od jehož tehdejšího okraje je místo průzkumu v Bílé Vodě vzdáleno jen 150 kilometrů.
Aby vědci dostali vypovídající obraz o složení a uspořádání hornin, z něhož by mohli zjistit, o jaký typ zlomu jde a jaký charakter měly pohyby na něm, nechali vyhloubit ve zkoumané oblasti 18 průzkumných rýh o délce 10 až 50 metrů a průměrné hloubce dva metry. To jim umožnilo odkrýt horninové profily, a tak z nich mimo jiné zjistit, jak, o kolik a jak rychle se jednotlivé vrstvy vůči sobě na zlomu posunuly. „Ukázalo se, že posuny byly velké a velmi rychlé. Využitím různých metod včetně podrobného a rozsáhlého datování a modelování pohybů různých typů zlomů jsme došli k závěru, že na zlomu docházelo k pohybům v důsledku několika velkých zemětřesení, z nichž alespoň čtyři bylo možné identifikovat v průzkumných rýhách,“ popsala vědkyně.
Výzkum v oblasti prováděli od roku 2008, nové objevy přinášely další otázky, které zaujaly odborníky z různých zemí světa. „Postupně jsme se stali i jakousi součástí celé obce, vzbudili jsme zájem místních obyvatel. Ti za námi chodili a vyptávali se, co jsme zač, co a proč tam děláme, a my jim to rádi vysvětlovali. Viděli tak vědce pracovat v terénu, a to i za velmi nevlídného počasí, a přesvědčili se, že nesedí jen u stolu a počítače, ale že umí vzít při terénním výzkumu do rukou i lopatu,“ dodala Petra Štěpančíková.

tisková zpráva AV ČR

Vědci popsali nový mechanismus syntézy hlavního „protistresového“ proteinu

Při nedostatku kyslíku či živin buňky podléhají stresu. Osud stresované buňky z velké míry řídí …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close