(c) NASA, licence obrázku public domain
Credit: NASA, licence obrázku public domain

Rover NASA, jež bude hledat život na Marsu, jde do finále

Vozítko americké vesmírné agentury NASA, s pracovním názvem 2020 Mars, které má na rudé planetě pátrat po stopách života, míří v přípravách na svou misi do finální projektové a stavební fáze. Pokud vše půjde podle plánu, šestikolový robot odstartuje v srpnu 2020 a přistane v únoru 2021 na místě, které ještě bude určeno. Pak bude dva roky zkoumat povrch Marsu, napsal server Space.com.

„Až tam budeme, realizujeme hlavní vědecký cíl této mise – pátrat po známkách života,“ říká projektový vědec mise Mars 2020 Kenneth Farley z Kalifornského technického institutu v Pasadeně.

Dnešní marsovský povrch je studený, suchý a plný radiace, ale ne vždy tomu tak bylo. Například robotický rover NASA Curiosity objevil, že v obřím kráteru, kde přistál, byl před miliardami let možná obyvatelný jezerní systém. A jiný aparát našel další důkaz, že rudá planeta kdysi bývala relativně teplá a vlhká.

Takže vozítko 2020 Mars bude pomocí několika ze svých sedmi vědeckých přístrojů zkoumat stopy někdejšího – nikoli současného – života na Marsu. Bude také uchovávat slibné vzorky pro budoucí přepravení na Zemi, kde mohou být v dokonale vybavených laboratořích lépe prozkoumány. NASA ale zatím definitivně o žádné takové misi ještě nerozhodla.

„Mars 2020 je teprve prvním krokem v případné operaci více misí, při níž by byly z Marsu na Zemi přepraveny pečlivě vybrané vzorky,“ uvedl Geoffrey Yoder, jeden z vedoucích pracovníků americké vesmírné agentury ve Washingtonu. „Tato mise (Mars 2020) představuje významný milník výpravy NASA na Mars, jehož cílem je zjistit, zda na rudé planetě někdy existoval život, a pokročit v záměru vyslat na Mars lidi,“ dodal.

Představitelé NASA rovněž uvádějí, že rover 2020 Mars bude vybaven přístrojem MOXIE (Mars Oxygen In-Situ Resources Utilization Experiment), který bude vyrábět kyslík z marsovské atmosféry, bohaté na oxid uhličitý. Předvede tak technologii, kterou příští výzkumníci budou moci na rudé planetě využít.

Robotické vozítko má rovněž speciální radar, který bude schopen zkoumat prostředí pod povrchem. Jiné zařízení, nazvané SuperCam, bude silným laserovým paprskem ostřelovat kameny a další přístroj následně z dálky zjišťovat jejich složení.

Rover bude vybaven optickými přístroji s vysokým rozlišením, moderní meteorologickou stanicí a spektrometry, které by případně mohly vědcům pomoci objevit v marsovských vzorcích organické molekuly obsahující uhlík, tedy stavební bloky života, jaký známe.

Vozítko 2020 Mars bude z velké části vycházet z Curiosity, což umožní ušetřit peníze na vývoj a výrobu dílů. Mise Curiosity stála 2,5 miliardy dolarů (přes 61 miliard korun) a NASA chce, aby náklady roveru 2020 Mars se pohybovaly kolem 1,9 miliardy dolarů.

Využit bude i přistávací systém s padákem a jeřábem, který v srpnu 2012 bezpečně spustil Curiosity na povrch Marsu. U nového přístroje se počítá s určitými vylepšeními, jež umožní lepší navigaci a přesnější přistání.

„Vesmírný aparát bude při sestupu schopen říci, jestli míří do nějaké nebezpečné zóny, a odklonit se na nějaké bezpečné místo v blízkosti,“ tvrdí Allen Chen z Laboratoře proudového pohonu (JPL) NASA v Pasadeně, který má na starosti sestup a přistání roveru.

„S touto schopností nyní můžeme uvažovat o přistání v oblastech s nebezpečnými zónami, které doposud takové oblasti pro přistání zcela vylučovaly,“ řekl rovněž vědec. „Navíc můžeme přistát blíž k oblastem vhodným pro vědecké bádání, takže vozítko nebude muset jezdit někam daleko,“ dodal.

Sestup a přistání budou navíc zdokumentovány dosud nevídaným způsobem, a to díky údajům získaným řadou optických přístrojů a také mikrofonem. Mikrofony sice byly na palubách i předchozích aparátů mířících na Mars, ale nikdy nebyly využity.

„Veřejnost tak bude mít velkou příležitost poprvé slyšet zvuky Marsu. A vědci získají užitečné technické informace,“ řekl náměstek projekčního ředitele v JPL Matt Wallace.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close