Intenzivně socializovaná vlčata: Credit: Járdány / Eötvös Loránd University

Rozdílný jídelníček snížil náklady na domestikaci vlka

Lidé na rozdíl od vlků ani psů nesnesou stravu založenou na bílkovinách, proto jim libové maso přebývalo, tvrdí nová studie.

Po domestikaci vlka jsme ochočená zvířata změnili z šelem na všežravce (i když ani vlk není výhradně masožravec). Pokud srovnáme genomy domácích psů a vlků, zjistíme, že hlavní rozdíly existují v genech nějak odpovědných za fungování mozku (chování), ale ještě víc jich je v genech ovlivňujících metabolismus škrobu/sacharidů. Mnoho lidských společností bylo odkázáno do značné míry na potraviny rostlinného původu, přesto v nich ale psi žili po boku lidí. Spolu s prvními zemědělci museli proto zvládnout jídelníček založený na obilovinách – asi nikoliv s nadšením a třeba se v průměru nedožívali takového věku (to všem v neolitu ani lidé), ale nějak to šlo.
Nový výzkum tvrdí, že zatímco ochočení psi se museli přizpůsobit lidské stravě, domestikace vlka byla naopak usnadněna tím, že paleolitický člověk měl odlišné potravní nároky i z hlediska masa. Během zim byl nedostatek rostlinné potravy, lidé ovšem nedokázali konzumovat ulovené zvířata jako celek, jedli pouze jejich tučné části. Na libovém masu (bílkovině) člověk dlouhodobě nepřežije, vlk to naopak zvládá. Lidé si nejspíš vyřezávali z kořisti jen kusy, ostatek zbyl na vlky a další mrchožrouty, ti se pak táhli za lidmi a vznikaly předpoklady pro vznik nějakého soužití. Naopak už zdomácnělé vlkopsy mohli lidé krmit i v dobách nedostatku, protože libové maso je stejně nenasytilo. A nakonec, důsledkem odlišných potravních nároků mohla být (alespoň v zimě) i specializace na trochu jiný typ kořisti – to zase snižovalo kompetici mezi oběma druhy a lidé měli menší motivaci vlky kvůli tomu vybíjet.

Excess protein enabled dog domestication during severe Ice Age winters, Scientific Reports (2021). DOI: 10.1038/s41598-020-78214-4, www.nature.com/articles/s41598-020-78214-4
Zdroj: Phys.org a další

Poznámka PH:
Nejde jen čistě o esenciální mastné kyseliny coby nezbytné stavební látky; to samo o sobě nestačí, tuky a/nebo cukry potřebujeme i jako zdroj energie. Jak se uvádí i v příbězích různých zálesáků a dobrodruhů v divočině, po nějaké době začnou lidé s odporem odmítat řadu druhů/typů masa, chtějí pouze tučné. Pro člověka nejsou bílkoviny vhodným zdrojem energie, strava s přebytkem bílkovin odrovná játra i ledviny. Není náhodou, že Eskymáci (Inuité) i mnoho dalších lovem se živících etnik měli za pochoutku vnitřnosti plné tuku spíše než svalovinu. V jiných kulturách, které již znaly zemědělství včetně olejnin, se to naopak mohlo otočit. (Třeba v Řecku se vnitřnosti obětovávaly bohům a lidé jedli „klasické“ maso. Zařídil to tak Prometheus, k tomu, aby na bohy připadla horší část masa, však bylo třeba drobného podvodu.)
Obecně: Vlk možná lidem v paleolitu ani moc nevadil, nenáviděným nepřítelem se stal až u kulturách, kde byla domestikována další zvířata.

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close