autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Rypoš lysý prý nestárne

O rypoších víme, že se dožívají až 30 let – a to není jejich jediná zvláštnost. Spíše než savce tito hlodavci svým způsobem života připomínají sociální hmyz, jsou studenokrevní, vydrží čtvrt hodiny nedýchat, nemají na povrchu těla receptory bolesti a prakticky netrpí rakovinou.
Co konkrétně má znamenat nové zjištění, že rypoš „nestárne“? Výzkumníci ze společnosti Calico Life Sciences (patří Googlu) publikovali v časopisu eLife tvrzení, že srdce ani kosti rypošů nevykazují známky stárnutí. Zjistili to u jednoho exempláře ve své laboratoři, jemuž je již 35 let. (Ani u takto starých rypošů se mimochodem nedostavuje menopauza, ale to je spíše pravidlem; výjimku zde představuje kromě člověka pouze kosatka a delfínům příbuzní kulohlavci, nebo je znám ještě nějaký další druh?)
Obecně stárnutí znamená, že pravděpodobnost úmrtí roste s věkem – u člověka od nějakých 9 let. Gompertzův zákon navíc praví, že od dosažení sexuální dospělosti roste křivka úmrtnosti u savců exponenciálně. Rypoši, alespoň podle nových výsledků, ve sledovaném období umírali se zhruba stejnou pravděpodobností bez ohledu na svůj věk. Vědci uvádějí, že do své studie zahrnuli 3 000 „datových bodů“ (?). Rypoši v zajetí hynou zpravidla v důsledku experimentů, ani u rypošů v přírodě příliš informací o věku dožití nemáme (navíc – pokud se to nedá poznat ze stavu kostí a srdce apod.). Oněch asi 30 let může být např. věk, kdy zemře x % jedinců v důsledku „náhody/statistiky“, nikoliv nějaký předem daný biologický limit. Třeba se tu a tam vyskytují i rypoši podstatně starší…

Zdroj: Phys.org

Poznámka PH: Ve skutečnosti si asi nikdo nemyslí, že by rypoši nestárli vůbec, pravděpodobnost úmrtí u nich asi roste s věkem také, ale možná mnohem pomaleji a třeba až po třicítce… Mimochodem, uvádí se, že kdyby lidé umírali se stejnou pravděpodobností jako v 9 letech, průměrná délka lidského života by byla 1 200 let a 1 člověk z tisíce by se dožil 10 000 let (zdroj: Steven Austad: Proč stárneme, Mladá fronta 1999).

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close