(c) Graphicstock

S obnovou půdy po požárech mohou pomoci rostliny

Požáry v posledních letech stále častěji postihují i oblast střední Evropy. Vzhledem k umístnění v mírném klimatickém pásu jim ale až donedávna málokdo věnoval větší pozornost. Dlouhodobě se na ně zaměřuje tým odborníků z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Zajímá ho, jak podpořit obnovu spálené půdy za pomoci trav a kompostu.
„Požáry vždy byly a budou přirozenou součástí vývoje ekosystémů. Z hlediska přírody se jedná o fascinující jev, o jehož důsledcích ale stále nevíme vše. Naším cílem je navrhnout vhodnou fytoremediační metodu, která by mohla pomoci s obnovou spálené půdy,“ vysvětlila Petra Martínez Barroso, členka výzkumného týmu z Ústavu aplikované a krajinné ekologie.

Fytoremediace je ekologická a nízkonákladová metoda, která využívá rostliny k odstranění znečišťujících látek z prostředí. Princip spočívá v tom, že rostliny dokážou s nežádoucími polutanty v půdě různým způsobem nakládat, a zabraňují tak jejich dalšímu šíření do okolního prostředí.

Rostliny látky buď pohltí do nadzemní biomasy nebo sníží jejich biologickou dostupnost v půdě, a dokážou také polutanty přeměnit na méně toxickou formu a prostřednictvím listů je pak předávají do ovzduší. Pro účely fytoremediace testovali vědci z MENDELU vybrané travní druhy, které se běžně vyskytují v přírodě, například jílek vytrvalý.

„Kromě schopnosti z půdy odstraňovat polutanty, jako jsou těžké kovy a další prvky, je výhodou fytoremediační metody i to, že rostliny přispívají ke zpevnění půdního povrchu, a tím pádem zmírňují odtok vody a erozi, na které je půda po požáru náchylná,“ řekla Martínez Barroso a vysvětluje, že obnovu organické hmoty v půdě by mělo podpořit zase zapojení kompostu. „Díky kompostu se navrací do země aktivní humus, živiny a mikroorganismy, o které vlivem požáru půda buď zcela, nebo částečně přišla,“ dodala.

V rámci projektu se tým z MENDELU zároveň soustředil na to, aby získal přesná data o rozdílech mezi vlastnostmi spálené a nespálené půdy. I přes zásadní vliv požárů na životní prostředí totiž do dnešních dní komplexní data z podmínek střední Evropy odborníkům chybí. „Spolu s kolegy z ČVUT jsme připravili experiment, kdy byla kontrolovaně vypálena vytyčená plocha. Srovnávala se pak párová spálená a nespálená půda. Vedle toho provádíme pokus v laboratorních podmínkách na půdě, která byla odebrána z míst po skutečných požárech,“ upřesnila Martínez Barroso.

Vědci sledují například schopnost půdy propouštět vodu nebo vlastnosti, které ovlivňují zvýšenou náchylnost k erozi. Výsledky jejich výzkumu by už brzo mohly pomoci přímo v praxi.

tisková zpráva Mendelovy univerzity v Brně

Astronomové odhalili silné magnetické pole vířící na okraji černé díry ve středu Mléčné dráhy

Nový snímek vydaný kolaborací Event Horizon Telescope (EHT) odhalil silná a organizovaná magnetická pole spirálovitě …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close