pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku publuc domain
pivo na oktoberfestu, autor ich talk, zdroj wikipedie, licence obrázku public domain

Šíří se geny proti alkoholismu?

V minulosti probíhala u řady lidských populací pozitivní selekce na schopnost alkohol snášet, ba zřejmě i vyhledávat; kvašené nápoje byly zárukou relativní mikrobiální nezávadnosti. Nyní vědci zaznamenali v genomu probíhající změny, které vykládají jako „selekci proti alkoholismu“.

Kelsey Elizabeth Johnson a Benjamin Voight z University of Pennsylvania publikovali v Nature Ecology & Evolution studii založenou na analýze asi 2 500 lidských genomů z databáze 1000 Genomes Project. Soustředili se přitom na „horká místa“, tj. ty oblasti genomu, kde právě probíhají výrazné změny svědčící o selekci (poznámka: asi jde o místa, kde vedle sebe existuje více variant, ale navíc by se tyto varianty měly odlišovat i fenotypově). Jedno z takových míst představují třeba geny zodpovědné za odolnost k malárii u afrických populací. Dále intenzivní změny probíhají v místech, která jsou ještě výsledkem křížení s neandrtálci (u populací evropského původu) – a s geny pro enzym ADH – alkoholdehydrogenázu.
Některé genetické varianty pro ADH zřejmě své nositele chrání před alkoholismem; alespoň podle autorů studie, kteří však uznávají, že konkrétní mechanismy neznají. Soudí, že jedna z variant ADH zřejmě alkohol štěpí rychleji, takže se rychle přeměňuje na acetaldehyd zodpovědný za většinu kocovinových stavů. Pijákovi se pak zřejmě udělá nevolno relativně rychle po začátku konzumace, nezjistí následky až druhý den ráno, takže ho to nebude tak bavit, nevypije toho tolik apod. (poznámka: možná se i obtížněji opije, takže tolik nepocítí ani průvodní uvolnění a euforii).
Nicméně neexistuje důkaz, že by lidé pijící hodně alkohol po sobě zanechali méně dětí, takže s příslušnou genetickou selekcí je to pouze hypotéza. Pití by muselo člověka zabít ještě v reprodukčním věku; samozřejmě zde existuje zvýšená pravděpodobnost smrtelných dopravních nehod a dalších násilných úmrtí, ale je to trochu tahání králíků z klobouku (poznámka: nemusí to působit tak bezprostředně, viz i další možné mechanismy, péče o vnuky, schopnost potomky zabezpečit… ale takové konstrukce, i když logické, by bylo třeba nějak testovat).
Zdroj: Phys.org a další

Týden na ITBiz: Vysokoteplotní supravodivá dioda

Apple bude brzy vyrábět čipy M4. Legislativní rada vlády vrátila NÚKIB zákon o kybernetické bezpečnosti. …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close