Sciencemag.cz
Doporučujeme
Dlouhodobý a místy i extrémní déšť způsobil nebo alespoň urychlil výbuch sopky Kīlauea na Havaji v květnu roku 2018. Takové tvrzení působí divně, nicméně má jít prostě o to, že vlhká hornina odolává tlaku magmatu jinak než suchá (v tomto případě tedy hůře).
Autoři příslušné studie uvádějí, že již dříve se prokázal možný vliv srážek na vznik zemětřesení. Jamie Farquharson a Falk Amelung nyní modelovali pomocí pozemních i družicových měření vývoj tlaku v příslušném vulkánu a vyšlo jim, že byl před výbuchem nejvyšší za asi půl století. Proto také sopka nevybuchla dříve, i když k nadprůměrným srážkám jistě docházelo také. Musely se potkat oba faktory. Navíc v roce před tímto výbuchem ani nedocházelo k nadzvedávání podloží – sám o sobě by tedy tlak zřejmě nestačil.
Historická data údajně naznačují, že i předcházející erupce sopky Kīlauea nastávaly častěji ve vlhkých obdobích místního roku.
Otázka zní, zda tento mechanismus funguje i nějak obecněji. Dřívější výzkumy spojovaly srážky jen s malými výrony plynů, nikoliv s rozsáhlými sopečnými výbuchy. Nakonec by se díky tomu třeba mohly nějak zpřesnit i systémy varování. Dále, nejde přímo o srážky, ale o vodu. Pokud třeba někde tají ledovce, může to změnit sopečnou aktivitu (Island?)? Režim srážek se ovšem v řadě míst světa mění rovněž.
Extreme rainfall triggered the 2018 rift eruption at Kīlauea Volcano, Nature (2020). DOI: 10.1038/s41586-020-2172-5 , https://www.nature.com/articles/s41586-020-2172-5
Zdroj: University of Miami/Phys.org
Poznámky PH:
Stojí to celé trochu na vodě, alespoň to tak vypadá z tiskové zprávy. Nicméně výsledky publikovány v Nature.
Dá se říct, že vlhké horniny by obecně byly méně odolné než suché, nebo jinde by deště způsobily opak (=zpevnění)? Člověka napadá: mokrá hornina bude těžší, takže bude naopak třeba větší tlak? Bude hrát nějakou roli, že při vyšší teplotě se voda začne vypařovat a růst tlaku způsobí pára?
