Sciencemag.cz
Doporučujeme
Co jíst před spaním je velká věda – a to nejen kvůli hubnutí, ale i proto, aby se člověku spalo dobře. Nepřekvapivě se ukazuje, že za to může nejenom samotné jídlo, ale i to, jaký máme zrovna mikrobiom ve střevech a co bakterie se zkonzumovaným jídlem provedou.
Masashi Yanagisawa s kolegy z japonské University of Tsukuba vyzkoušeli vliv střevních bakterií na spánek poměrně jednoduše. Jedné skupině myší podávali 4 týdny koktejl silných antibiotik a pak je porovnali s kontrolní skupinou. Mezi sledovanými metabolity se podařilo objevit více než 200 rozdílů, přičemž u myší s mikrobiomem poškozeným antibiotiky 60 látek chybělo zcela.
Další analýza ukázala, že mnoho z těchto chybějících metabolitů se podílí na syntéze neutrotransmiterů. Myši na antibiotikách prakticky nebyly schopné syntetizovat z tryptofanu serotonin (poznámka PH: do mozku musí proniknout tryptofan, serotonin z něho vznikne až tam). Nedostávalo se také metabolitů vitamínu B6, které hrají roli v syntéze nejen serotoninu, ale i dopaminu. Dále vědci sledovali u myší i EEG. Obecně jsou myši spíše noční, nicméně ty bez mikrobiomu měly cykly bdění a spánku kratší a relativně spaly více v noci a méně za dne. Měly také více REM fází spánku. Právě nedostatek serotoninu byl za spánkové abnormality odpovědný zřejmě ze všeho nejvíc.
Yukino Ogawa et al. Gut microbiota depletion by chronic antibiotic treatment alters the sleep/wake architecture and sleep EEG power spectra in mice, Scientific Reports (2020). DOI: 10.1038/s41598-020-76562-9
Zdroj: University of Tsukuba / MedicalXpress.com
Poznámka PH: Člověk, který musí brát měsíc antibiotika, má nejspíš i jinak starostí dost. Nicméně mikrobiom mohou mít lidé „poškozen“, respektive neoptimální, i z řady jiných, méně drastických příčin. Odtud se může i odvozovat, proč každého uspává něco trochu jiného, mátový čaj, mléko, čokoláda, pivo nebo panák… A samozřejmě, pokud jde čistě o tryptofan jako zdroj serotoninu, toho pak obsahují více (ale nejen) bílkoviny živočišného původu, speciálně se uvádějí např. vejce a krůtí maso.
Na složení mikrobiomu má velký vliv strava, i když dlouhodobě. Zásadní změny se projeví někdy až v další generaci. Namísto ovlivnění kokteilem antibiotik se měli vědci zaměřit spíše na rozdílnou stravu. Pro praxi by to bylo užitečnější. Ale to už není ta jednoduchý výzkum.