Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Umělé báze umožňují rozšíření paměti nukleových kyselin

Co se týče samotné objemové hustoty dat, DNA umožňuje uložit řádově milionkrát více bitů než současné pevné disky (u disku asi 1,25 terabajtu na krychlový cm, v případě DNA 1,25 exabajtu – což je zhruba objem dat, který nyní mají Google, Amazon, Microsoft a Facebook).
Saptarshi Biswas z Meghnad Saha Institute of Technology (Kalkata) a Subhrapratim Nath, Jamuna Kanta Sing a Subir Kumar Sarkar z Jadavpur University nyní možnosti DNA jako paměťového média ještě rozšířili. Přidali ke 4 stávajícím 4 nové báze (tj. 2 a 2 k nim komplementární). Ds (thienylimidazopyridin) je komplementární s Px (nitropropynylpyrrol) a Im (imidazopyrimidin) se páruje s Na (naphthyridin). Autoři studie uvádějí, že tímto by se objemová hustota dat v DNA mohla přiblížit 370 exabajtům na cm krychlový (počítáme-li hustotu DNA jako 1,7 g/cm na 3). Vazby mezi novými bázemi jsou dostatečně stabilní a také dostatečně specifické – netvoří se páry mezi původními a novými bázemi, narušena není stabilita DNA ani její geometrické uspořádání v podobě známé dvojité šroubovice.
Vedle RAM, MRAM, DRAM apod. se v článku používá nová zkratka NAM (nucleic acid memory, respektive tedy extendend nucleic acid memory) – to jen pro případ dalšího dohledávání souvisejících technik.

Saptarshi Biswas et al. Extended nucleic acid memory as the future of data storage technology, International Journal of Nano and Biomaterials (2020). DOI: 10.1504/IJNBM.2020.107412
InderScience/Phys.org

Poznámka PH: Samo o sobě je přidání nových bází dobré spíše pro demonstrační účely. Hustotou uložených dat DNA překonávala konkurenční technologie i bez toho, má ale zase jiné podstatné nevýhody (čtení, zápis, oprava dat…). Nové báze se nejčastěji zkoumají v souvislosti s rozšířením celého genetického kódu. Mohly by se jim nakonec přiřadit i nové aminokyseliny a vytvářet nové proteiny, nebo by pak nové báze mohly spouštět speciální akce (nyní vedle samotného genetického kódu odpovídají triplety i příkazům start a stop).

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close