Pixabay License. Volné pro komerční užití

Úspěšná amputace nohy provedená v hlubokém paleolitu

Archeologové zjistili, že na Borneu tehdejší lovci a sběrači před 31 000 lety provedli úspěšnou amputace třetiny levé nohy. Má jít o nejstarší doklad operace tohoto typu. Pacient (pohlaví z dochovaných pozůstatku těžko určit) zákrok přežil a žil pak ještě dalších 6–9 let, alespoň podle analýzy zubní skloviny. Zemřel asi ve 20 letech, příčina smrti není známa.
S pahýlem místo nohy se dotyčný samozřejmě mohl těžko pohybovat, navíc v místním hornatém a těžko prostupném terénu. Evidentně se tedy o něj museli starat ostatní členové skupiny, a to trvale, nejen těsně po zákroku. Nevíme ovšem, zda tehdejší lovci a sběrači žili delší dobu na jednom místě, nebo zda se stěhovali. Když dotyčný zemřel, jeho tělo bylo pohřbeno v jeskyni.
Mezinárodní tým archeologů objevil kosterní pozůstatky mladíka ve vápencové jeskyni Liang Tebo v indonéské části Bornea během vykopávek v roce 2020. Z této oblasti máme mimochodem doloženy také jedny z nejstarších maleb v jeskyních (tzv. skalní umění), datované na téměř 40 000 let, tedy podstatně starší než mladopaleolitické obrazárny v západní Evropě.
Paleopatoložka Melandri Vlok z University of Sydney na zbytcích končetiny objevila kostní výrůstky, které souvisely s hojením, i proto lze operaci pokládat za úspěšnou.
Proč byla amputace nohy provedena, to vědci netuší, nicméně stopy prý vylučují, že dotyčný o nohu přišel v důsledku útoku zvířete nebo nějaké nehody; to by kost nebyla uříznuta tak hladce, zřejmě ostrým nástrojem, s nímž pravěký chirurg také uměl zacházet. Až dosud jsme nejstarší doklady o amputaci měli z mnohem mladšího období, teprve z neolitu (konkrétně z Buthiers-Boulancourt ve Francii máme z doby kolem r. 5000 př. n. l. doklad o tom, že pacientovi bylo odstraněno levé předloktí, opět včetně důkazů o hojení rány).
To, že se paleolitičtí obyvatelé Bornea tehdy do operace pustili a že ji pacient přežil, naznačuje určitou úroveň anatomických znalostí; i když samozřejmě to, že pacient nevykrvácel ani nepodlehl infekci, může být také náhoda/štěstí. Tehdejší lidé zřejmě využívali jako prostředky proti bolesti (poznámka: možná se noha spíš řezala nějakou pilkou než jednorázově sekala?), zánětům atd. nějaké tropické rostliny, jinak by přežití bylo prakticky vyloučeno.

Maloney, T.R., Dilkes-Hall, I.E., Vlok, M. et al. Surgical amputation of a limb 31,000 years ago in Borneo. Nature (2022). https://doi.org/10.1038/s41586-022-05160-8
Zdroj: LiveScience, Archaeology.com, Nature

Poznámky PH:
Když si člověk uvědomí, kolik úmrtí na infekce ze zranění bylo ještě za první světové války, pak se zdá být jasné, že amputace větších částí těla se v pravěku nejspíš prováděly výjimečně – prostě proto, že šance na úspěch byla stejně nevelká.
Mimochodem, jaká byla pravděpodobnost přežití, když se ruka sekala za trest? Z doby Caesarova válčení v Galii se dokonce uvádí, že po jedné bitvě nechal zajatcům usekat paže hromadně…

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close