Sciencemag.cz
Doporučujeme
Nálezy z Olorgesailie v jižní Keni ukazují, že už první Homo sapiens mohli vykazovat to, co označujeme jako moderní lidské chování. Tak brzy bychom to nečekali.
Ve vrstvách starých asi 320-305 000 let (tedy hned v době očekávaného vzniku anatomicky moderního Homo sapiens) se podařilo objevit pokročilé nástroje. Na rozdíl od předcházející hrubé industrie (pěstí klíny a sekáče, kultura acheuléen) šlo o nástroje malé, pečlivě opracované a zřejmě už specializované, škrabky a hroty připevňované k oštěpům. Navíc jako materiál byl použit obsidián, který se na místě vůbec nevyskytuje; chemický rozbor ukázal, že pocházel z různých zdrojů vzdálených od 25 do 90 km. I když nejde o jednoznačný důkaz obchodu a/nebo nějaké organizace existující ve větším měřítku (v těchto situacích bývá možným vysvětlením i migrace), autoři práce publikované v Science to tak interpretují.
Antropologové ze Smithsonian National Museum of Natural History v této souvislosti uvádějí, že oproti sesterským druhům měli už první Homo sapiens pokročilejší kognitivní schopnosti. Podle jednoho z autorů (Rick Potts) to mohlo souviset s tím, že východní Afrika tehdy procházela rychlými klimatickými změnami (kolísání suchého a vlhkého podnebí) a krajinu měnila častá zemětřesení. Dostupnost zdrojů potravy byla obtížně předvídatelná. Odpovědí Homo sapiens byla technologická inovace a vznik obchodních sítí.
V Olorgesailie byly objeveny také zbytky barviv (okr a rozdrcené horniny obsahující černé sloučeniny manganu). Nevíme, k čemu se přesně používaly (nejspíš zdobení těla, oděvů, zbraní…), ale má jít o důkaz existence symbolického myšlení, respektive „umění“.
Oblast Olorgesailie bylo osídlena dlouho, blízko byly nalezeny pozůstatky Homo erectus staré asi 900 000 let a několik typů acheuléenských nástrojů z pozdější doby. Mezi půl milionem let a výše zmíněným datem 320 000 let je v záznamu bohužel mezera, takže nevíme nic o tom, jak byly moderní nástroje vynalezeny. Z doby před 320 000 lety se zase nedochovaly žádné fosílie. Kdyby se nález a jeho interpretace uskutečnily dřív, na Homo sapiens bychom asi nesázeli. Nicméně nyní známe z marockého Jebel Irhoud fosílie řazení k Homo sapiens staré asi 300 000 let, to už zase takový rozdíl není. Vznik Homo sapiens se každopádně posouvá stále do minulosti.
V Science byly současně publikovány hned tři studie o prvních Homo sapiens ve východní Africe (R. Potts el al., „Environmental dynamics during the onset of the Middle Stone Age in eastern Africa“, A.L. Deino el al., „Chronology of the Acheulean to Middle Stone Age transition in eastern Africa“ a A.S. Brooks el al., „Long-distance stone transport and pigment use in the earliest Middle Stone Age“). Kritici logicky argumentují, že důkazy pro existenci obchodu/větších sociálních sítí jsou poměrně nepřesvědčivé. Navíc zde podle nich lze možná identifikovat některé prvky moderního lidského chování, ale rozhodně ne jeho celek.
Zdroj: Phys.org, Science AAAS
Poznámka: Předpokládá se, že „moderní lidské chování“ nevzniklo jednou pro vždy. U prvních Homo sapiens se objevuje tu a tam, jakoby zase zanikalo, teprve v době migrace prvních lidí s Afriky je tento komplex přítomen už trvale. Nakonec ale takhle mizely ze světa lecjaké jednou objevené myšlenky a technologie a bylo třeba je vytvářet znovu. (Často zmiňované příklady: ochuzení kultury na izolované Tasmánii. Zaniknout může zemědělství. Vlky si bylo zřejmě třeba ochočit několikrát, první „psi“ v Evropě nejspíš nepřečkali ochuzení kultury během posledního glaciálu.)
