Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS
Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

V sousední trpasličí galaxii se skrývá nezvykle obří černá díra

Leo I, respektive Galaxie ve Lvu I, představuje jednu ze satelitních trpasličích galaxií Mléčné dráhy. Astronomové z McDonaldovy observatoře Texaské univerzity v Austinu a německého Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics objevili nyní v jejím centru neobvykle hmotnou černou díru. Je téměř stejně velká jako černá díra ve středu naší galaxie (Sagittarius A*), přitom velikost/hmotnost samotných galaxií je nesrovnatelná.
Vědci původně začali studovat galaxii Leo I kvůli tomu, že podle všeho obsahovala jen minimum temné hmoty. Podle rychlosti oběhu hvězd zjišťovali, jak se mění hustota temné hmoty od vnějších okrajů galaxie až do jejího středu (poznámka: nakonec právě na základě toho, že hvězdy v galaxiích obíhají rychleji, než odpovídá viditelné hmotě, byla existence temné hmoty původně navržena). Z naměřených dat po použití simulací na superpočítači vyplynulo, že s temnou hmotou je to ale trochu jinak. V předcházejících studiích docházelo ke zkreslení při měření oběžných rychlostí hvězd a nebyla dostatečně zmapována/zahrnuta centrální oblast s velkou hustotou hvězd. Výsledkem je pak předpoklad obří černé díry, nicméně její existenci v galaxiích tohoto typu (tedy trpasličích sférických galaxiích) neumíme vysvětlit. Současné modely evoluce galaxií tomuto zjištění neodpovídají, snad jde o výsledek nějakých předcházejících fúzí.
Z druhé strany, trpasličí galaxie často splývají se svými většími sousedy. Pokud i ony obsahují (mohou obsahovat) relativně velké černé díry, pak se tím dá vysvětlit, že černé díry ve centrech velkých galaxií rostou (mohou růst) opravdu velmi rychle.

M. J. Bustamante-Rosell et al, Dynamical Analysis of the Dark Matter and Central Black Hole Mass in the Dwarf Spheroidal Leo I, The Astrophysical Journal (2021). DOI: 10.3847/1538-4357/ac0c79
Zdroj: University of Texas at Austin / Phys.org

Upřesnili limity pro klidovou hmotnost neutrin

Klidová hmotnost neutrina je pro současnou fyziku docela záhada. Téměř jistě není nulová (jak původně …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close