Cynognathus, savcovitý plaz z triasu. Autor obrázku: Nobu Tamura. Zdroj obrázku: Wikipedia. Licence: CC BY 2.5, https://creativecommons.org/licenses/by/2.5/

Velká revoluce v triasu

Po velkém vymírání na konci permu došlo v triasu k obrovské explozi života. Ta přitom neměla podobu jen zaplnění uvolněných nik, ale i prudkých závodů ve zbrojení, po kterých se živočichové stali rychlejšími i chytřejšími. Alespoň dle nové studie.

Oproti permu se objevila u předků savců a některých dinosaurů teplokrevnost. Tito živočichové se díky tomu stali mnohem rychlejší a vytrvalejší, vydrželi déle běžet a také dokázali současně běžet i dýchat. V permu ještě vše na souši připomínalo pomalou „valivou“ plazí chůzi s nohama do stran namísto pod tělem. V triasu se dinosauři i savci/savcovití plazi v tomto ohledu změnili, navíc často zaujali vzpřímené držení těla. Zvířata vysoko na končetinách mohla nejen dobře běhat, ale i jejich jednotlivé kroky byly dlouhé. Objevila se srst a peří především jako způsob tepelné izolace (druhotně jistě i jako faktor pohlavního výběru).
Nové způsoby lovu se vyvinuly i u predátorů v moři. Přírodní výběr vytvořil ryby i vodní plazy s čelistmi specializovanými na drcení krunýřů. Objevily se ryby číhající v zakalení vodě. Naopak reakcí kořisti byl třeba vznik prvních (alespoň nám dnes známých) ryb, které uměly létat (poznámka: jak se lov v zakalené vodě a létání dá spolehlivě zjistit z paleontologických zbytků?). I kořist se stávala rychlejší, vedle toho vznikaly silnější krunýře a ostny.
Nové na studii má být to, že na základě shrnutí dává změny proběhlé v triasu do souvislosti s masovým vymíráním na konci permu, která tedy zřejmě mají i jakýsi pozitivní aspekt (tedy pozitivní spíše v uvozovkách; má být cca řečeno, že biosféra se pak nejen obnoví, ale je, respektive může být, i nějak… sofistikovanější? efektivnější, zajímavější?)

Michael J. Benton et al, Triassic Revolution, Frontiers in Earth Science (2022). DOI: 10.3389/feart.2022.899541
Zdroj: University of Bristol / Phys.org

Poznámky PH:
Trias ovšem trval před 252 až 201 miliony lety, tedy více než 50 milionů let. Jen jeho malá část nějak přímo souvisela s předchozím hromadným vymíráním. To jenom k tomu, že po vymírání by se spíše dalo očekávat zaplňování mezer a exploze života, nikoliv zvýšená konkurence mezi druhy; možná tak na začátku triasu.
Druhá věc je, že i kdybychom připustili, že živočichové v triasu byli oproti permu nějak chytřejší nebo „pokročilejší“, nevíme, zda je to nějakou „zásluhou“ vymírání – nemáme totiž srovnání s alternativním světem, kde by k obrovskému vymírání na konci permu nedošlo.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close