Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Velký výzkum pivních kvasinek (2): vznik plzeňského stylu

To, že kvasinky jsou schopné kvasit i při nižších teplotách, často odpovídá zase tomu, že z divokých kvasinek převzaly mitochondriální genom.

Vánoce jako svátky opilství a obžerství. Do genetiky kvasinek jsme se pustili včera: Velký výzkum pivních kvasinek (1): chuť belgických piv
Z probíhajícího rozsáhlého výzkumu genetiky kvasinek vyšel i další článek
Fermentation innovation through complex hybridization of wild and domesticated yeasts, Nature Ecology and Evolution (2019). DOI: 10.1038/s41559-019-0998-8 , https://www.nature.com/articles/s41559-019-0998-8

Ten se právě zaměřuje na to, že teprve zkřížením Saccharomyces cerevisiae a divoké kvasinky S. Eubayanus vznikl v německých pivovarech kmen schopný vyrábět pivo plzeňského typu. Hybrid dokáže fungovat za nižší teploty a postrádá geny, které výslednému produktu dodávají např. chuť a vůni hřebíčku a dalších koření – chemicky to odpovídá produkci fenolových látek. Ale i tyto hybridy se geneticky liší, tj. zkřížení asi proběhlo víckrát (mnohokrát?) nezávisle na sobě. Typ kvasinek Saaz příslušné geny postrádá úplně, v typu Frohberg jsou narušené, tj. nefunkční.
To, že kvasinky jsou schopné kvasit i při nižších teplotách, často odpovídá zase tomu, že z divokých kvasinek převzaly mitochondriální genom, většinově odpovědný za samotný energetický metabolismus. Samotné divoké kvasinky mají přitom problém s tím, že kvasí pomaleji („neproduktivně“) a zdaleka nezvládají všechny cukry, které jsou v dnes běžně používaných surovinách. Jedna sada zkoumaných hybridních kvasinek je navíc produktem nikoliv křížení Saccharomyces cerevisiae, ale dvou divokých druhů S. eubayanus a S. uvarum. Protože dodávají štiplavé aroma, ve většině provozů jde spíše o kontaminanty než žádoucí pomocníky.
Pro výrobu dnešního piva se prostě používá nepřeberná kvasinková zoo. Studiem genomů 100 hybridních kvasinek vědci zjistili, že některé jsou až výsledkem křížení až 4 druhů. Podobně jako v případě piva se liší i kvasinky používané pro různá vína včetně sektů.

Mohli bychom tak shrnout, že původní evropské pivo je tedy nejpodobnější současnému pšeničnému. Jedna hybridizace umožnila vznik belgických speciálů, jiná piva plzeňského typu. Obě hybridizace měly na chuť výsledného nápoje de facto opačný efekt. (Ve výše uvedených studiích se mimochodem nezmiňují anglické „ejly“.)

Zdroj: University of Wisconsin-Madison/Phys.org

Jinak se nabízí např. následující otázka – pokud nakonec připravíte kvasinku pro „spodní kvašení“ probíhající za pokojové teploty, je otázkou, zda výsledkem ale nebude pivo s chutí svrchně kvašeného, s ovocnými a kořeněnými tóny (protože produkce těchto látek závisí možná právě na teplotě).
Je to fascinující věda, v podstatě lze takto vykvasit nápoj se skoro libovolnou příchutí. I když samozřejmě obdobného efektu lze jednodušeji dosáhnout přidáním příslušné chuti zvnějšku. (Zase třeba ležení krieku s třešněmi výrobu komplikuje a zvyšuje cenu piva, mít přímo příslušné kvasinky by bylo jednodušší.)

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close