Sciencemag.cz
Doporučujeme
Ve čtvrtek 10. listopadu časně ráno proletěl nad jižními Čechami a Vysočinou velmi jasný bolid, který však pro většinu náhodných pozorovatelů jakož i našich přístrojů zůstal skrytý za hustou oblačností studené fronty, která tou dobou přecházela přes naše území. Přesto jsme přes náš webový formulář obdrželi 4 hlášení a to především ze severozápadních Čech, kde již fronta aspoň částečně přešla. O velikosti a délce trvání tohoto mimořádného bolidu svědčil i fakt, že byl zaznamenán citlivými fotometry, které jsou součástí našich bolidových kamer na velké většině stanic naší části Evropské bolidové sítě. Následně se nám podařilo aspoň část dráhy tohoto bolidu nalézt na jedné bolidové kameře v Šindelové v Krušných horách a dále na videokameře v Růžové u Děčína. Nejdůležitější záznamy však máme ze dvou videokamer z Kunžaku v jižních Čechách, kde byl bolid blízko zenitu a byl natolik jasný, že prosvítil aspoň částečně ztenčenou vrstvu oblačnosti, která v tu dobu nad Kunžakem přecházela. Z těchto 4 záznamů ze 3 míst jsme určili všechny základní parametry průletu bolidu atmosférou, tedy mimo jiné kde a jak rychle letěl a odkud přiletěl. Ukázalo se, že bolid dosáhl minimálně jasnosti Měsíce v úplňku (při pozorování ze standardní vzdálenosti 100 km) a pronikl relativně hluboko do atmosféry, což nasvědčuje tomu, že velmi pravděpodobně došlo k pádu meteoritů na zemský povrch.
Co se tedy přesně odehrálo časně ráno ve čtvrtek 10. listopadu 2022 nad jihem Čech?
Přesně ve 4 hodiny 40 minut a 15 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 50 kilogramů a poprvé byl zaznamenán ve výšce 89 km nedaleko Sušice. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí 21 km/s a po relativně málo skloněné dráze pod úhlem 25° k vodorovné rovině a pokračovalo v letu přibližně východním směrem. Maximální jasnosti srovnatelné s jasností Měsíce v úplňku dosáhl bolid v nepříliš výrazném zjasnění ve výšce 49 km nad zemí, nicméně jen o málo menší jasnost si udržoval po dobu více než 3 sekundy. V této fázi letu se meteoroid také rozpadal. Největší úlomek pak pohasl ve výšce kolem 25 km nad zemí jižně od Horní Cerekve na Vysočině. Bod pohasnutí nebyl zaznamenán přímo kamerami, ale je odvozený ze světelné křivky pořízené citlivým fotometrem z Kunžaku, který byl blízko konce bolidu. Celou světelnou dráhu dlouhou přes 150 km uletěl bolid za necelých 9 sekund. Její průmět na zemský povrch je znázorněn na obrázku 1. I když převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře, je velmi pravděpodobné, že řada převážně menších meteoritů dopadla až na zemský povrch. Největší meteorit (hlavní kus) pokud se dále nerozpadl, může mít až jeden kilogram, většina meteoritů je však mnohem menší s hmotností od jednotek gramů do 100 gramů. S velikostí samozřejmě klesá i počet předpokládaných meteoritů. Podle našich výpočtů by se tyto meteority měly především nacházet v pásu širokém přibližně 300 metrů a dlouhém více než 10 kilometrů táhnoucím se od obce Švábov (nejmenší řádově gramové meteority) přes jižní okraj Batelova, dále přes Bukovou (přibližně 50g meteority) až k Jezdovickému rybníku nacházejícímu se mezi Třeští a Jezdovicemi, kde by mohly být meteority (maximálně menší jednotky) až kolem 100 gramů. Na obrázku 2 je mapa vypočtené pádové oblasti meteoritů bez hlavního kusu, který by měl ležet ještě asi 7 km dále na východ. Jeho teoretická poloha a hmotnost vychází z předpokladu, že nedošlo k jeho rozpadu po pohasnutí bolidu a z tohoto důvodu je jeho existence a i poloha nejistá, proto jí neuvádíme. Meteority různých hmotností navíc mohou být částečně pomíchané a v případě pozdních rozpadů se mohou malé meteority vyskytovat i v oblasti větších kusů. Malé meteority se mohou nacházet i mimo vyznačenou oblast. Pokud by se meteority našly, zařadily by se do exkluzivní kategorie meteoritů s rodokmenem. Těch je z tisíců známých meteoritů jen asi 40.
Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi 30 cm obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo. V přísluní se meteoroid dostával k dráze planety Venuše a v odsluní se dostal za dráhu planety Mars do oblasti hlavního pásu planetek. Jeden oběh kolem Slunce mu trval 2.35 pozemských let. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.Dosavadní hledání zatím úspěch nepřinesla a tak dáváme tuto informaci na vědomí případným dalším zájemcům o hledání. Velmi uvítáme především informace o případných nálezech a samozřejmě jsme připraveni je kdykoliv odborně posoudit. Nicméně i údaje o prohledané oblasti i s negativním výsledkem jsou pro nás hodnotné.
V případě nálezu meteoritu je nutné tento nález co nejlépe zdokumentovat. Jednak je nutné pořídit fotografie v nálezové pozici a to jak zblízka, tak i přehledové (aspoň pomocí mobilu) a k tomu změřit nebo do podrobné mapy zakreslit co nejpřesněji polohu nalezeného meteoritu. Vhodné je také aspoň přibližně zvážit jeho hmotnost. Pokud není možné polohu změřit, tak je nutné aspoň jednoznačně označit místo nálezu a zaměření následně můžeme provést sami.
Závěrem bychom rádi podělovali všem svědkům za zprávy o tomto zajímavém bolidu a Dr. Radmile Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za data o výškovém větru potřebná k výpočtu pádové oblasti meteoritů.
v tu dobu jsem jel smerem Norimberk -> CR. Videl jsem jasny rozpadajici se bolid zelene barvy. Mohl to byt on?