Pixabay License. Volné pro komerční užití.

Vesmíru má být opravdu 13,8 miliard let

Alespoň takový výsledek dalo poslední měření využívající 10 let dat z Atacama Cosmology Telescope, dalekohledu Evropské jižní observatoře na chilské observatoři Chajnantor. Samo o sobě to není překvapivé a odpovídá dřívějším odhadům a měřením mise Planck. Problém byl v tom, že jiná měření z r. 2019 dávala výsledky o stovky milionů let nižší, k velkému třesku mělo podle nich dojít později. Nyní se tedy zřejmě vrátíme zpět k tradiční hodnotě.
Aktuální výsledky jsou stejně jako u mise Planck založeny na měření záření mikrovlnného pozadí (reliktního záření), naopak konkurenční čísla vycházela hlavně z měření pohybů galaxií (přímo se nejčastěji měří světlo cefeid atd.).
Mimochodem, současně se stářím vesmíru se z dat určovala i hodnota Hubbleovy konstanty, která udává rychlost rozpínání vesmíru. Aktuálně zjištěná hodnota je 67,6 kilometru za sekundu na megaparsec. Jinak řečeno, objekt vzdálený od nás 1 megaparsec (asi 3,26 milionu světelných let) se v důsledku rozpínání vesmíru od nás pohybuje rychlostí 67,6 km/s, vzdálenější objekty o odpovídající hodnotu rychleji. I zde v poslední době dospěly různé týmy k různým číslům. Nový výsledek je opět ve shodě s předchozími údaji z dat družice Planck (67,4), ale z měření galaxií vyšla hodnota Hubbleovy konstanty zase o dost odlišně, 74. Shoda v určení Hubbleovy konstanty s alespoň jednou již dříve naměřenou/vypočítanou hodnotou má zvyšovat i hodnověrnost údaje o stáří vesmíru.
Každopádně shoda je důvodem ke spokojenosti, ovšem týká se de facto té samé metody…

Choi et al., The Atacama Cosmology Telescope: A Measurement of the Cosmic Microwave Background Power Spectra at 98 and 150 GHz. arXiv:2007.07289 [astro-ph.CO]. arxiv.org/abs/2007.07289
Naess et al., The Atacama Cosmology Telescope: arcminute-resolution maps of 18,000 square degrees of the microwave sky from ACT 2008-2018 data combined with Planck. arXiv:2007.07290 [astro-ph.IM]. arxiv.org/abs/2007.07290
Aiola et al., The Atacama Cosmology Telescope: DR4 Maps and Cosmological Parameters. arXiv:2007.07288 [astro-ph.CO]. arxiv.org/abs/2007.07288
Zdroj: Stony Brook Univerzity/Phys.org

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

2 comments

  1. Co bylo před tím?

  2. Super, zajímavé.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close