Superkontinent Pangea před 202 miliony let, krátce před velkým vymíráním trias-jura. V uvedených oblastech byly nalezeny důkazy o výskytu raných dinosaurů; většina druhů byla omezena na vysoké zeměpisné šířky a těch několik druhů, které se nacházely blíže tropům, bylo spíše menších. Červená oblast nahoře je Džungarská pánev, dnes v severozápadní Číně, kde byly provedeny nejnovější výzkumy. Credit: Olsen et al., Science Advances, 2022

Vláda dinosaurů povstala z mrazu

I když se druhohory někdy označují jako věk dinosaurů, pro trias to rozhodně neplatí. Tehdy na souši dominovali therapsidi, dinosaurů existovalo mnohem méně druhů. Při vymírání na konci triasu ale z therapsidů zůstalo de facto jen pár menších druhů (jejichž potomky jsou pak savci), větší vymřeli a jejich místo zaujali právě dinosauři. Jak vypadalo období na přelomu triasu a jury před 202 miliony lety? Věnujme se teď namísto populárního impaktu na konci křídu velkému vymírání, které éru dinosaurů naopak odstartovalo…
Trias i jura byly érami horkými a převážně vlhkými. Během triasu a po většinu jury se koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře pohybovaly na úrovni 2 000 ppm nebo více, tj. byly 5krát vyšší než dnes. Na pólech možná úplně chyběl led a rostly zde opadavé lesy. Během polární noci, když sem prakticky nedopadalo sluneční teplo, zde asi zima ale přece jen byla.
Podle nové studie byli v triasu žijící dinosauři vesměs zatlačeni právě do polárních oblastí. Autoři tohoto výzkumu dále tvrdí, že během vymírání se prudce ochladilo. Dinosauři již byli chladu přizpůsobeni (někteří zřejmě byli i teplokrevní, ale to někteří „savcovití“ plazi také), vymírání proto přežili a svět jim ležel u nohou. Další výhodou dinosaurů bylo v tomto ohledu také peří, někteří možná měli srst.
Výsledky jsou založeny na nedávných vykopávkách v odlehlé poušti v severozápadní čínské Džungarské pánvi (Junggar). Ze zdejších geologických záznamů je patrné, že koncem triasu tyto oblasti pravidelně zamrzaly a dinosaurům se v tomto prostředí přitom dařilo dobře.
Předpokládá se, že dinosauři se poprvé objevili v období triasu v mírných jižních zeměpisných šířkách asi před 231 miliony let, kdy byla většina pevniny planety spojena do jediného obřího kontinentu Pangea. Na daleký sever se dostali asi před 214 miliony let.
Během velkého vymírání na konci triasu zmizelo v krátkém období (snad do milionu let) více než tři čtvrtiny všech suchozemských i vodních druhů (alespoň těch řekněme „makroskopických“, které jsme schopni zachytit v paleontologickém záznamu). V té době se začala rozpadat Pangea a došlo k několika velkým sopečným erupcím. Výsledkem, jak se alespoň dosud předpokládalo, byl ještě další nárůst koncentrace CO2. Zvýšila se teplota a oceány okyselily. Podle nové studie to ale mělo být jinak: výbuchy sopek natolik zamořily atmosféru aerosoly, že to přebilo i nárůst skleníkových plynů, alespoň dočasně. Docházelo k dlouhým zimám; po deset let nebo déle mohly i kolem rovníku nastat trvalé mrazy. A právě v tomto prostředí dinosauři na rozdíl od své konkurence vydrželi…
„Představujeme si, že dinosauři vždy žili v bujných tropických džunglích, ale tento nový výzkum ukazuje, že ve vyšších zeměpisných šířkách mohlo /i v celkově horkém klimatu/ v některých částech roku mrznout a dokonce je mohl pokrývat led. Dinosauři žijící ve vysokých zeměpisných šířkách prostě náhodou byli na takové podmínky adaptovaní, zatímco jejich konkurenti pak při prudkém ochlazení vymřeli,“ uvedl spoluautor studie Stephen Brusatte z University of Edinburgh.

Paul Olsen et al, Arctic ice and the ecological rise of the dinosaurs, Science Advances (2022). DOI: 10.1126/sciadv.abo6342. www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abo6342
Zdroj: Columbia University / Phys.org a další

Poznámky PH: Výklady toho, proč dinosauři v té době porazili therapsidy, se různí, uvádí se např. výhoda kyseliny močové proti močovině jako finálního metabolitu dusíku (dochází při tom k menším ztrátám vody, což by byla výhoda právě pro horké a suché prostředí). Jindy se uvažuje o dokonalejším dýchání dinosaurů (ve srovnání s plazy podobnými savcům) v prostředí s nedostatkem kyslíku (mohlo také provázet velké vymírání, v souvislosti s požáry apod.).

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close