vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain
vlk, autor: retron, zdroj: wikipedia, upraveno. licence obrázku: public domain

Vlčata nosí míček i neznámému člověku

Tedy některá vlčata, ale i tak je to překvapivé. Jedná se o další příspěvek k otázce, proč se vlka podařilo tak snadno a dokonale domestikovat.

Christina Hansen Wheat ze Stockholm University a její kolegové si 13 vlčat ze tří různých vrhů původně vzali jen jako kontrolní skupinu při testování štěňat psů. 3 ze 13 osmitýdenních vlčat ovšem během testů nejen projevila spontánně zájem o míček (to asi zase nijak divné není), ale po nápovědě pomocí gest ho i přinesla člověku. Přitom se jednalo o někoho, koho vlčata neznala – takže pozoruhodná je nejen jejich schopnost a ochota kooperovat, ale už i to, že se člověka (navíc neznámého) nebála.
Psi ve schopnosti rozumět lidským gestům a dalším nápovědám předčí i šimpanze. Vlci nějakou takovou schopnost mají také (domestikace byla v tomto ohledu „předpřipravena“), nepředpokládalo se ale, že v takové míře. Takhle to vypadá, že vybrat mezi vlky takové, z nichž se časem stanou psi, bylo vlastně jednoduché.

Ukázkové video na Youtube
(vlče jménem Sting)

iScience, Wheat and Temrin: „Intrinsic ball retrieving in wolf puppies suggests standing ancestral variation for human-directed play behaviour“ https://www.cell.com/iscience/fulltext/S2589-0042(19)30557-7 , DOI: 10.1016/j.isci.2019.100811
Zdroj: Cell Press/Phys.org

Poznámky PH: I mezi dnešními vlky existuje variabilita. Potomci těch, co přežili likvidací vlčích populací ze strany člověka, mají chování dané selekcí určitého typu. Dříve byla psychologie vlků posunutá, ostatně i vlci z polárních oblastí, kde příslušná „selekce na strach“ neproběhla, jsou k lidem relativně vstřícnější (někdy samozřejmě také ne); variabilita vlčího chování byla mnohem větší a selekce při domestikaci měla z čeho vybírat.
Z výsledků ovšem nijak nevyplývá, že by chov takových vlků v roli psů byl bezproblémový. Vlče vyroste a když nic jiného, začne se snažit zvýšit svou pozici v hierarchii (lidské, nebo i lidské) smečky.
Ještě z jiného hlediska, když Beljavev za pár generací vyšlechtil polární lišky do mazlíčků na lidské společnosti vysloveně psychicky závislých, proč by to nešlo u vlků (navíc společenských zvířat už původně). Ale kdo ví: vlk je přece jen větší/silnější něž liška, navíc když se podobné pokusy jako s polární liškou prováděly s vydrou, nějak to moc nefungovalo (a to by se zdálo, že to bude jednoduché, viz Vydrýsek).
Mimochodem, uvádí se, že při výcviku vlků v zajetí je oproti psům lépe dávat větší důraz právě na gesta (viz výše) a menší na hlas.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close