Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain
Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vodních světů je plno, většina ale pod ledem

Kde ve vesmíru existuje s největší pravděpodobností život cca pozemského typu? Vezměme si naši Sluneční soustavu. Kapalná voda se nachází na povrchu Země – a to je tak všechno. Naopak oceány existují pod povrchem Ganymedu, Europy, Enceladu a nejspíš i mnoha dalších těles – dokonce věčně zdánlivě na kost zmrzlého Pluta.
Je pravda, že v minulosti tekly řeky na Marsu, kapalná voda nejspíš existovala na Venuši, taktéž některé měsíce Jupiteru a Saturnu mohly mít oceány i na povrchu a ledová krusta se zde vytvořila až později. Nicméně aktuálně je to rozhodně tak, že většina oceánů je těch pod ledem. Pokud předpokládáme, že pozemský život vznikal u hlubokomořských vývěrů, na svém počátku ani nemusel záviset (přímo) na sluneční energii. Teplé vývěry z hlubších oblastí kůry, které by navíc mohly obsahovat i koncentrované organické látky, nejspíš existují i na Europě. (Poznámka PH: Trochu nejasné to začne být, předpokládáme-li, že organické látky dopravily na povrch Země spíše komety; nicméně on ani oceán hlubinách není od povrchu zase oddělen úplně hermeticky, nehledě k tomu, že před 4 miliardami let asi nebyl souvisle zmrzlý ani povrch měsíců velkých planet.)
S. Alan Stern a jeho kolegové ze Southwest Research Institute nyní tvrdí, že totéž co pro Sluneční soustavu nejspíš platí pro celou Galaxii. Podzemních oceánů bude mnohem více než těch povrchových. Navíc dodávají životu stabilitu, prostředí je zde celkem chráněno před zářením (včetně slunečních erupcí, snad i výbuchů supernov…), impakty, ale třeba i kolísáním teploty (ročních dob apod.).
Stopy života v podpovrchových oceánech Sluneční soustavy nejsme současnými technologiemi prakticky schopni detekovat, i když by se to už v blízké budoucnosti mohlo změnit – NASA má připravených v této souvislosti několik projektů/programů, sonda Europa Clipper má odstartovat již v roce 2024. U exoplanet a exoměsíců je to pak úplně mimo současné možnosti. Tím se dostáváme i k možné (a samozřejmě stejně jen dílčí) odpovědi na Fermiho paradox. I kdyby byl tento typ života v Mléčné dráze běžný, pro nás je neviditelný. Dokonce i inteligentní život by byl pro nás skrytý, šance by byla objevit pouze vyspělou technologickou civilizaci. Přitom je ovšem možné, že pro jejích vznik ale podmořské světy zase příliš vhodné nejsou (absence využití ohně, metalurgie…).

https://www.swri.org/press-release/swri-researcher-theorizes-worlds-underground-oceans?%21=

Click to access 1180.pdf

Zdroj: Universe Today, Andy Tomaswick a další

Vědci konečně ukázali, jak vypadá Wignerův krystal

Fyzikové z Princetonu pomocí grafenu poprvé přímo vizualizovali tzv. Wignerův krystal – zvláštní formu hmoty, …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close