Sciencemag.cz
Doporučujeme
Jde o parní stroj vůbec nejstarší v Evropě, alespoň kontinentální (mimo Británii). Je kuriózní, že o události, která se odehraje kousek od nás, jsem se náhodou dozvěděl z amerického časopisu Archaeology, který se odkazoval na Spectacor (opět anglicky, alespoň už spadající pod Sme.sk). Články popisují archeologický výzkum, který vedl Matej Styk z katedry archeologie Univerzity Konštantína Filozofa v Nitre. Ta, jak se zdá, žádnou tiskovou zprávu nevydala a na slovensky psaných zdrojích jsem objevil pouze odkaz na Dobrénoviny.sk.
Jak vidno, i věda potřebuje PR, bez toho i zajímavá informace může zapadnout velmi snadno. Popsaný scénář, tedy složitost cesty, po níž informace putuje, je celkem běžný.
Samotná existence parního stroje pro čerpání vody při těžbě v Nové Bani (šachta Althandel) je věcí z hlediska dějin vědy a techniky snad dost významnou na to, aby se o ni všeobecně vědělo – což opět neplatí, alespoň je-li mi známo. I když třeba uznat, že Wikipedia.cz stroj, který v Nové Bani v letech 1721-22 postavil Isaac Potter, zná (heslo Atmosférický parní stroj). Zde lze najít i princip zařízení, celkem jednoduchý (když už na něj přijde někdo jiný, jistěže). Mimochodem, na Slovensku se parní stroj objevil ani ne 10 let poté, co jej v Anglii navrhl Thomas Newcomen.
Projekt těžby tehdy ovšem nebyl úspěšný po ekonomické stránce, anglický mechanik Isaac Potter se pak na Slovensku přesunul na nové působiště a jeho stopy mizí.
Mimochodem, zbytky stroje se nacházely zakopané na zahradě na soukromém pozemku, majitelé vůbec netušili, jakou raritu zde mají. Spolek místních nadšenců by na místě rád vybudoval skanzen včetně repliky stroje. Aktuální archeologický výzkum zjistil, že strojovna měla 8 x 14 metrů.
V této souvislosti snad jen ještě poznámka čtenáře sci-fi. Loni se na trhu objevila kniha Svetozár Olovrant: Juraj Jánošík proti Dračímu řádu. Pravděpodobně se jedná o původně česky psané dílo, nikoliv překlad ze slovenštiny, ale o příslušnou mystifikaci mi teď nejde. V knize Jánošík ovšem bojuje „parní valaškou“ a lidé se pohybují na jakýchsi parním motocyklech (kempelenech – to je zase odkaz k Wolfgangu von Kempelenovi, mj. tvůrci známého šachového automatu, „Turka“).
Jak se ukazuje, spojení mezi steampunkem a Slovenskem může být hlubší (i když Jánošík byl popraven r. 1713 a Kempelen se narodil 1734). Podobně jako kniha Mašina zázraků (autoři William Gibson & Bruce Sterling) líčí svět, kde Charles Babbage a Ada Lovelaceová uspěli s konstrukcí digitálního počítače již v 19. století, mohla by se objevit i alternativní historie, kdy Isaac Potter po velkém úspěchu svých strojů (nejen) v hornictví udělá v 18. století ze Slovenska průmyslovou mocnost konkurující Británii…
Domnívám se, že správně jde o Adu Lovelace (https://cs.wikipedia.org/wiki/Augusta_Ada_King).
jisteze, opraveno, dekuji…