Známá freska delfínů z paláce v Knóssu. Pixabay License Volné pro komerční užití.

Vyluštili zlomky lineárního písma A

Zlomky nikoliv jako neúplné kousky tabulek, ale míněno matematicky.

Lineární písmo A není obecně rozluštěno, respektive známe sice pravděpodobnou zvukovou hodnotu celé řady znaků, které jsou totožné s lineárním písmem B, nikoliv však příslušný jazyk.
V obou písmech je nejspíš totožný i zápis čísel, takže této části rozumíme rovněž. Alespoň tedy číslům celým. Protože lineární písma sloužila (alespoň z pohledu toho, co se dochovalo) nikoliv k záznamu eposů, ale především pro účetní evidenci (paláce fungovaly jako redistribuční centra; prostě se zaznamenávalo, co se sem přivezlo, uskladnilo a zase rozdělilo dál), čísla jsou zde velmi frekventovaná. Mínojci ovšem kromě celých čísel používali i zlomky a v těch se zatím nikdo moc nevyznal (poznámka: tedy alespoň předpokládáme, že určité formy zápisu čísel představují zlomky).
Mezinárodní tým ustavený na University of Bologna nyní tvrdí, že se zde podařil průlom. V první řadě vědci vyšli z toho, že systém zápisu zlomků se mohl měnit, lineární písmo A se používalo docela dlouho (cca 1800-1450 př. n. l., možná i dříve). Dosavadní pokusy proto dávaly vzájemně si odporující výsledky. Silvia Ferrara a její kolegové se soustředili na jediné období mezi lety 1600 až 1450 př. n. l. a pouze na Krétu, kdy je naděje, že systém byl používán koherentně. Mnoho tabulek obsahujících zlomky a operace s nimi je poškozených, i tak ale výpočetní/statistické metody prý vedly k použitelným výsledkům. Vyšlo se přitom z toho, jak často se různé zlomky v používaly v jiných zápisech (asi jako že ½ bude běžnější než 3/17). V systému by mělo být také co nejméně redundancí.
Závěr zní, že Mínojci nejspíš používali zlomky na bázi šedesátit, nejmenší používaná hodnota byla 1/60 a systém dokázal reprezentovat většinu šedesátkových zlomků (respektive v dochovaných záznamech se vyskytují tyto poměry). Znak pro 1/10 byl nejspíš převzat do lineárního písma B, kde se pak používal hlavně jako jednotka pro měření objemu suchých produktů typu obilí/mouky.

Michele Corazza et al. The mathematical values of fraction signs in the Linear A script: A computational, statistical and typological approach, Journal of Archeological Science (2020). DOI: 10.1016/j.jas.2020.105214
Zdroj: Elsevier/Phys.org

Poznámky PH:
Lineární písmo A téměř jistě nezachycuje semitský ani indoevropský jazyk, protože příslušný slabičný systém je pro tyto jazyky nevhodný. Systém totiž obsahuje znaky pro slabiky v kombinaci souhláska-samohláska, tedy pro slova typu katamaran nebo Alabama, která tedy asi v příslušném jazyce převládala. Když toto písmo převzali mykénští Řekové, zapisovali v něm slova cca tak, že příslušná samohláska se „propisovala“/opakovala. Kost by byla ko-so-to. Nic moc, ale lepší než přístup obvyklý v řadě semitských abeced a částečně i třeba v egyptských hieroglyfech, kde se zapisovaly jen souhlásky (samohlásky v tomto typu jazyků nehrají pro význam takovou roli; my pak nevíme, zda byl bůh Re nebo Ra a faraón Ramesse nebo Ramses apod.). Ko-so-to je určitě srozumitelnější než k-s-t. Lineární písmo B ovšem Řekové používali opět k účetní evidenci, takže si i s nedokonalým systémem vystačili.
Pravda je, že v lineárním písmu A jsou třeba známy i krátké nápisy na špercích. To mohly být třeba modlitby/magické formulky? Nebo označení vlastníka?
Systém psaní číslic z lineárních písem převzalo i kypersko-mínojské slabičné písmo, jehož jazyku ovšem také nerozumíme (to přetrvalo relativně nejdéle, používalo se až do 11. stol. př. n. l., používání lineární písma B vzalo za své někdo kolem r. 1200 př. n. l. s koncem mykénských paláců).
Problém je i v tom, že lineární písmo A a B nejsou čistě slabičná, alespoň v B (a nejspíš i v A) se vyskytují také znaky pro celá slova (logogramy, hlavně pro označení zboží v účetním záznamu). V nich se obě písma překrývají relativně méně než ve slabičných znacích.
Lineárního písma A máme asi 1500 zlomků (zde ve smyslu částí tabulek) a celkem asi 7400 znaků.
Jedno z mála možná čitelných slov z lineárního písma A – stejná fonetická hodnota jako u lineárního písma B vede ke čtení Ke-Ni-So, což by mohl být Knóssos.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

One comment

  1. > „Ko-so-to je určitě srozumitelnější než k-s-t.“

    Teda, buďme poctivý, jako kdyby to s latinkou bylo lepší. Co třeba francouzština se svou smrští spřežek? Nebo angličtina, kde výslovnost vůbec neodpovídá zápisu? 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close