Sciencemag.cz
Doporučujeme
Kombinací kovů vzácných zemin a můstku ze čtyř atomů dusíku se vědcům podařilo vytvořit jednomolekulový magnet s vysokou odolností, tedy schopností odolávat demagnetizaci (má vysoké tzv. koercitivní pole).
Molekulární magnety se obecně vytváření z iontů kovů propojovaných můstky jiných atomů. Mají-li být produkty prakticky využitelné, tyto spojovací můstky musí splňovat určitá kritéria, například snadnou výrobu a univerzálnost. Jak uvádějí Muralee Murugesu a jeho kolegové z University of Ottawa, například radikálový dinitrogenový můstek (dva atomy dusíku s dalším elektronem navíc) dává v kombinaci s ionty kovů vzácných zemin dobré výsledky, ale problémem je zde řízení vlastnosti molekuly a možnost ladit je na míru (další modifikace), navíc výsledné molekuly nebývají ani příliš stabilní. Nyní vědci rozšířili můstek na „dvojitý dinitrogen“, respektive tetrazinový ligand se 4 atomy dusíku.
Z kovů vzácných zemin bylo v tomto případě konkrétně použito dysprosium a gadolinium. Syntéza probíhala v roztoku s použitím redukčního činidla, což vedlo k vytvoření příslušných můstků (poznámka PH: v jaké podobě vůbec bylo původně přidáno to N4?). Nový magnet pak vykrystalizoval ve formě tmavě červených vloček tvaru hranolu. Molekulární jednotku představují 4 kovové ionty přemostění 4 tetrazinovými radikály (viz obrázek). Magnet se kromě vysoké odolnosti vyznačuje i chemickou stabilitou.
Magnety vytvořené z jediné molekuly by mohly podstatně zvýšit hustotu ukládané informace v elektronice příští generace.
(poznámka PH: v jaké podobě vůbec bylo původně přidáno to N4?)
iba 5 mozno 6 tetrazinov kupite v kazdej dobrej lekarni 😉
cize nebude tazke prist na to ktory z nich to bol
a trvalo im 2 tyzdne kym to vykrystalizovalo
aha, ja se nepodival na obrazek, ze v tom „dvojitem dinitrogenu“ normalne zustanou i ty uhlikove atomy z heterocyklu 🙂