Sciencemag.cz
Doporučujeme
Německý vynálezce a úspěšný podnikatel Ernst Werner Siemens patřil k velkým postavám úsvitu elektrotechnického věku. Z jeho hlavy pocházelo elektrického dynamo, které zahájilo epochu ekonomické výroby energie, ale i elektrická lokomotiva, tramvaj nebo trolejbus. Siemense, narozeného před 200 lety, 13. prosince 1816, ocenil nejen německý císař, který jej povýšil do šlechtického stavu, ale i kolegové vědci, kteří po něm pojmenovali jednotku vodivosti.
Dějiny jednoho z největších koncernů na světě se začaly psát ve vesničce nedaleko Hannoveru, kde se Siemens narodil. Pocházel ze 14 dětí a přes nesporné nadání si nemohl dovolit studovat na univerzitě. Jedinou cestou k technickému vzdělání se pro Siemense stala armáda, do níž vstoupil jako devatenáctiletý roku 1835 a která jej vyslala do dělostřelecké školy v Berlíně, kde mohl nadaný voják vedle balistiky studovat také fyziku, chemii, matematiku a geometrii.
Uniformu svlékl Werner Siemens až po 14 letech služby, to už měl za sebou úspěchy na vědeckém poli. První vynález, galvanické zlacení a stříbření, vymyslel jako pětadvacetiletý ve vězení, kam se dostal za to, že byl sekundantem v tehdy už zakázaném souboji. Pro armádu použitelnější pak byly Siemensovy elektricky odpalované miny, které koncem 40. let 19. století použilo pruské vojsko na obranu přístav v Kielu, který byl ohrožován dánským válečným loďstvem.
V té době už se Werner Siemens pomalu začínal věnovat také vlastnímu podnikání, příležitost ucítil zejména u tehdejší žhavé komunikační novinky, telegrafu. Důvod, proč se pokoušel vylepšit vojenský žold, byl přitom prostý – na přelomu 30. a 40. let totiž krátce po sobě zemřeli oba jeho rodiče (matka v červenci 1839 a otec v lednu 1840) a na nejstaršího syna Wernera tak padla starost o mladší sourozence, zejména sestry, které do života potřebovaly věno.
Sázka na telegraf se Siemensovi vyplatila. Firma Siemens & Halske Telegrafní výstavby, kterou založil v říjnu 1847 spolu s technikem Johannem Georgem Halskem, brzy výborně prosperovala. Prvním velkým počinem se rok po založení výstavba průkopnické dálkové elektrické telegrafní linky v Evropě mezi Berlínem a Frankfurtem. Zakázka přinesla firmě tolik potřebné finance pro rozvoj a následující rok Siemens opustil armádu, aby se již plně mohl věnovat podnikání.
Od počátku přitom Werner Siemens sázel na vlastní vynálezy, už pro telegrafní provoz přišel s originálním zařízením, zabýval se také izolováním vodičů proti vlhkosti, na což se mu skvěle osvědčila gutaperča. „Hledat úspěch ve vynalézání je tvrdá, obtížná práce, která málokoho přivede k cíli, ale mnoho lidí už zničila,“ prohlásil později. On sám ale vyšel z tohoto souboje vítězně a prostřednictvím svého úspěšného podniku otevřel cestu do obchodního světa i svým bratrům.
Už v půli 50. let 19. století začala Siemensova společnost expandovat i do světa, roku 1855 byla například založena ruská pobočka a o 15 let později zahájila provoz indicko-evropská telegrafní linka z Londýna do Kalkaty. V oblasti vynálezů pak byl klíčovým rok 1866, ve kterém Siemens vynalezl princip elektrického dynama. Na berlínské Průmyslové výstavě v roce 1879 představil první elektrickou lokomotivu a v Berlíně také uvedl do provozu první elektrickou tramvaj.
Stačilo pár let a Siemensovy vynálezy a patenty už vydaly na tlustou knihu. Za své průkopnické činy na poli elektrotechniky byl Siemens v roce 1888 povýšen císařem Fridrichem III. do šlechtického stavu a jeho úloha v dějinách techniky byla oceněna tím, že jeho jméno nese jednotka vodivosti. Ernst Werner von Siemens zemřel v prosinci 1892, krátce před 76. narozeninami. Firmu poté dál rozvíjeli jeho potomci, dnes jméno Siemens nese jedna z největších strojírenských skupin světa.
