autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL
autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Život ve vesmíru: Přišli jsme příliš brzy?

Vesmír je starý 13,5 miliardy let, Země 4,5 miliardy let. Není tedy zdánlivě důvod, proč by vesmír nemohl být plný života nebo i inteligence už dávno před vznikem Země. Nový pohled na věc tvrdí, že naopak i dnes je z hlediska frekvence života ve vesmíru nejspíš ještě příliš brzy.

Avi Loeb (Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics), Rafael Batista a David Sloan (University of Oxford) publikovali studii na toto téma v Journal of Cosmology and Astroparticle Physics. Život našeho typu začal být ve vesmíru možný asi 30 milionů let po velkém třesku, když už byl k dispozici uhlík a kyslík a další potřebné prvky, navíc se vytvořily i hvězdy (snad i s planetárními soustavami). Za nějakých 10 bilionů let, alespoň podle současných kosmologických scénářů, zaniknou poslední hvězdy.
Kde v tomto mezidobí je však pravděpodobnost života vyšší? Určitě spíše směrem do budoucnosti.
Podle autorů studie hraje významnou roli také životnost hvězd; čím hmotnější hvězda, tím kratší je její trvání. Naopak hvězdy o nízké hmotnosti září mnohem déle. Čili žijeme v době a místě dost výjimečných (vzpomeňme na „koperníkovský princip“, který tvrdí pravý opak), spíše by bylo typické, aby civilizace existovala v daleké budoucnosti u mnohem menší hvězdy.
Možné je, že málo hmotné hvězdy, červení trpaslíci (asi pod třetinou hmotnosti Slunce, pod 0,08 hmotnosti Slunce pak následuje katagorie hnědých trpaslíků, kteří jsou čímsi mezi hvězdou a planetou), přetrvávají dlouho, ale nějaké jejich další vlastnosti životu příliš nepřejí. Na počátku svého života zde dochází k silným erupcím a generuje se hodně ultrafialového záření, možná tyto jevy například připravují planety v obyvatelné zóně o atmosféru.

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Studie příliš nerozlišuje „život“ a „civilizaci“. Život na Zemi byl přítomen velmi brzy poté, co skončilo kosmické bombardování a vznikly stabilní oceány; život tedy zřejmě stíhá vzniknout i na planetách u hvězd větších než naše Slunce. S civilizací to je jiná otázka. Jak se zdá, velmi dlouho trvalo ale období od jednoduchého života ke složitějšímu, možná právě zde je „úzké hrdlo“ spíše než pak u vzniku inteligentních bytostí.

Voda v kráteru Gale na Marsu přetrvávala déle, než se myslelo

Mezinárodní tým vědců pod vedením Imperial College London objevil doklady otm, že v marsovském kráteru …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close