Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club
Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club

Přehled nejdůležitějších událostí ve vědě v roce 2016

Satelit s kvantovou kryptografií. Gravitační vlny. Počítač triumfuje nad člověkem v Go. Periodická tabulka roste.

LEDEN:

4. – Oznámeno, že se periodická soustava rozrostla o čtyři nově objevené chemické prvky. Čtveřice nových prvků vznikla laboratorně a ani jeden z nich se nenachází v přírodě. Nazývají se: nihonium (Nh; číslo 113), moskovium (Mc; 115), tennessin (Ts; 117) a oganesson (Og; 118).

12. – Americká vesmírná sonda Dawn objevila na planetce Ceres v pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem led.

14. – Světová zdravotnická organizace (WHO) oznámila konec epidemie eboly v západní Africe. Nejhorší nákaza této nemoci v historii, která začala 6. prosince 2013 v Guineji a rozšířila se poté do Libérie a Sierry Leone, zabila přes 11.300 lidí z více než 29.000 nakažených.

14. – Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli i čeští vědci, pomohl vysvětlit jednu z vývojových etap raného vesmíru. Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu objevil ionizující ultrafialové záření, které uniká z trpasličích galaxií zvaných „zelené hrášky“.

ÚNOR:

1. – Britští vědci dostali povolení geneticky upravovat lidská embrya, zatím ale jen zkušebně, nesmějí je nechat vyrůst.

7. – Severní Korea navzdory mezinárodní kritice vypustila raketu dlouhého doletu se satelitem.

11. – Američtí vědci zveřejnili, že 14. září 2015 poprvé zachytili takzvané gravitační vlny, jejichž existenci začátkem 20. století v rámci své všeobecné teorie relativity předpověděl Albert Einstein. První pozorování těchto vln křivosti časoprostoru se odehrálo na obřím americkém laserovém detektoru LIGO.

BŘEZEN:

9. – Superpočítač společnosti Google AlphaGo porazil poprvé v historii mistra světa v asijské deskové hře go, když zdolal Korejce I Se-dola, což bylo vnímáno jako významný milník v rozvoji umělé inteligence.

DUBEN:

8. – Z Mysu Canaveral úspěšně odstartovala nosná raketa Falcon 9 americké soukromé společnosti SpaceX s nákladní lodí Dragon.

12. – Ruský miliardář a mecenáš vědeckého výzkumu Jurij Milner a britský fyzik Stephen Hawking v New Yorku ohlásili revoluční projekt mezihvězdných cest sond, které budou schopny dosáhnout nejbližších hvězd během dvacetiletého letu.

28. – Z nového ruského kosmodromu Vostočnyj v Amurské oblasti na východě Ruska odstartovala do vesmíru první raketa.

30. – Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedl první transplantaci dělohy v ČR.

KVĚTEN:

2. – Tři „potenciálně obyvatelné“ planety objevil mezinárodní tým vědců na oběžné dráze malé hvězdy asi 39 světelných let od Země.

7. – Na Floridě se stal údajně první známý případ smrtelné nehody v automobilu s automatickým řízením (v samořízeném vozu společnosti Tesla Motors Tesla S).

31. – Předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš odvolal vědkyni a senátorku Evu Sykovou z funkce ředitelky Ústavu experimentální medicíny AV ČR, protože kauzou léčby kmenovými buňkami podle něho poškodila dobré jméno celé akademie i samotného ústavu.

ČERVEN:

1. – Na jihu Švýcarska byl otevřen Gotthardský železniční tunel, s délkou 57,1 kilometru nejdelší tunel světa (překonal japonský železniční tunel Seikan, který je dlouhý téměř 54 kilometrů).

16. – Ve Vestci u Prahy bylo otevřeno biotechnologické a biomedicínské centrum Biocev (stálo 2,3 miliardy Kč a financováno bylo převážně z peněz Evropské unie).

26. – Otevřen rozšířený Panamský průplav, který umožnil proplout lodím až s třikrát větší kapacitou než dosud (rozšíření se stavělo do září 2007 a stálo přes 5,25 miliardy dolarů, asi 131 miliard Kč).

ČERVENEC:

1. – Ozonová díra nad Antarktidou se po letech zvětšování zřejmě začíná zacelovat. Vyplývá to z výzkumu týmu přední odbornice na tuto problematiku Susan Solomonové, podle kterého byla díra loni v září oproti roku 2000 menší o čtyři miliony kilometrů čtverečních.

5. – Sonda Juno americké vesmírné agentury NASA vstoupila na oběžnou dráhu kolem Jupiteru, čímž úspěšně završila pětiletou cestu k největší planetě sluneční soustavy.

6. – Vydána verze hry s Pokémony firmy Nintendo nazvaná Pogémon Go, určená pro chytré mobilní telefony, která spustila celosvětovou mánii.

23. – Rus Fjodor Koňuchov překonal rekord v sólovém obletu Země balonem bez zastávky, když po 11 dnech a šesti hodinách letu dorazil do západní Austrálie. Překonal tak výkon Američana Steva Fossetta, který v roce 2002 svět balonem obletěl za 13 dní a osm hodin.

26. – V Abú Zabí dokončen první oblet zeměkoule v letounu na solární pohon (let byl dlouhý zhruba 43.000 kilometrů a ve vzduchu byl letoun téměř 500 hodin). Švýcarský letoun na solární pohon Solar Impulse 2 zahájil cestu kolem světa v Abú Zabí 9. března 2015 (řídil švýcarský vynálezce Bertrand Piccard a jeho kolega André Borschberg).

SRPEN:

16. – Čína jako první na světě vypustila satelit vybavený kvantovou kryptografickou technologií, která umožňuje lepší ochranu před hackery a odposloucháváním.

24. Astronomové objevili planetu Proxima b, přibližně o hmotnosti Země, která obíhá kolem své hvězdy Proxima Centauri v takzvané obyvatelné zóně, a na které by tedy mohla být tekutá voda.

31. – Australští vědci objevili v nově odtátém terénu Grónska dosud nejstarší zkamenělé pozůstatky života. Zkameněliny tvoří mikrobi, kteří planetu obývali již před 3,7 miliardou let.

ZÁŘÍ:

25. – Čína uvedla do provozu největší teleskop na světě, který slouží k výzkumu vesmíru. Zařízení FAST s talířovou anténou o průměru 500 metrů bylo vybudováno během pěti let v provincii Kuej-čou na jihozápadě země.

30. – Evropská sonda Rosetta zanikla kontrolovaným zřícením na povrch komety Čurjumov-Gerasimenko. Do vesmíru byla vyslána v březnu 2004, v srpnu 2014 se dostala na oběžnou dráhu komety Čurjumov-Gerasimenko, modul Philae ze sondy Rosetta přistál na kometě v prosinci 2014.

ŘÍJEN:

3. – Letošní Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získal Japonec Jošinori Ósumi za výzkum autofagie, tedy procesu, kdy buňky požírají část svého obsahu a zbavují se tak nežádoucích komponentů, například bakterií.

4. – Letošní Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz za výzkum topologických vlastností hmoty a jejích změn.

5. – Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Francouz Jean-Pierre Sauvage, Brit Fraser Stoddart a Nizozemec Bernard Feringa za design miniaturních strojů o velikosti molekul.

11. – Americký prezident Barack Obama řekl, že věří ve splnění amerického plánu vyslat na Mars člověka a bezpečně ho dopravit zpět na Zemi do třicátých let tohoto století.

14. – Ve vesmíru je nejméně desetkrát více galaxií, než se dosud předpokládalo. Většinu z nich ale zatím lidstvo nevidí. Tvrdí to britští astronomové, kteří podle agentury DPA nově zkoumali záběry Hubbleova vesmírného teleskopu.

19. – Experimentální modul Schiaparelli se během přistávacího manévru roztříštil o povrch Marsu Jednalo se o evropsko-ruský projekt ExoMars, zaměřený na hledání případných stop života.

LISTOPAD:

1. – Fosilie mozku dinosaura, která se našla v roce 2004 v anglickém Sussexu, je podle britských a australských vědců zatím jediná na světě.

14. – Lidé sledovali největší úplněk Měsice od roku 1948. Tak velký a jasný bude podle astronomů opět až 25. listopadu 2034.

20. – Nosná raketa Atlas V vynesla z floridského Mysu Canaveral první čtyř geostacionárních meteorologických satelitů nové generace.

22. – Letošní ceny Česká hlava dostali vědci za vývoj první síťové karty pro rychlejší internet, nové poznatky v bezdrátovém napájení i vynález nového mikroskopu. Nejvýznamnější, Národní cenu vlády Česká hlava, si odnesl expert na molekulární genetiku Jiří Forejt z Akademie věd ČR.

24. – Obrovské ložisko vodního ledu ukryté nehluboko pod povrchem Marsu objevili vědci s pomocí amerického satelitu Mars Reconnaissance Orbiter (MRO).

PROSINEC:

2. – Evropská vesmírná agentura (ESA) oznámila, že věnuje 1,44 miliardy eur (téměř 39 miliard korun) na další využívání Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) a na pokračování výzkumu Marsu v rámci programu ExoMars 2020.

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

První český aviatik Jan Kašpar létal jen dva roky

Letecká kariéra prvního českého aviatika Jana Kašpara byla překvapivě krátká, trvala pouhé dva roky v …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close