Články

Okna budoucnosti mohou mít více než dva režimy

Výzkumníci demonstrovali materiál pro dynamická okna příští generace, která by lidem umožnila přepínat okna mezi třemi režimy: průhledná normální okna; okna, která blokují infračervené záření, čímž pomáhají udržovat budovu chladnou; a tónovaná okna, která kontrolují oslnění a zároveň zachovávají výhled. Dynamická okna založená na změnách průhlednosti v reakci na elektrický …

více »

Pestře zbarvení primáti nemají lepší barevné vidění

Savci oproti ptákům nebo třeba organismům obývajících korálové útesy disponují mnohem méně barevnými ozdobami. Vypadá to logicky, protože savci jsou potomky tvorů, které v druhohorách konkurence dinosaurů víceméně dotlačila k nočnímu životu. Pouze někteří primáti pak mutacemi dokázali získat zpět plnobarevné tříkanálové vidění. Ostatní savci (nebo alespoň placentální savci) nerozlišují …

více »

Magická čísla: Syntetizovali 2 nové izotopy, osmium-160 a wolfram-156

V magických číslech pro počty protonů a neutronů v atomových jádrech začíná být poněkud zmatek. Vědci z Čínské akademie věd nyní připravili dva nové izotopy – osmium-160 a wolfram-156.Výsledky naznačují, že olovo-164 by mohlo být dvojnásobně magickým jádrem se zvýšenou stabilitou. „Magické počty“ (čísla) protonů plus neutronů by měly přinášet …

více »

Kompozit z různých forem nitridu boru má mít unikátní vlastnosti

Nitrid boru podobně jako uhlík může mít podle svého uspořádání naprosto rozdílné vlastnosti z hlediska tvrdosti či elektrické vodivosti. Na rozdíl od uhlíku je však o různých modifikacích nitridu boru a jejich reakcích na měnící se teploty a tlaky známo mnohem méně. Vědci z Riceovy univerzity nyní smíchali šesterečný (hexagonální) …

více »

Tichomořská deska je trhána velkými podmořskými zlomy

Současný model deskové tektoniky předpokládá, že desky pokrývající dna oceánů jsou při pohybu po zemském plášti pevné, kompaktní. Nyní však vědci zjistili, že pacifická deska je naříznuta obrovskými podmořskými zlomy. Ty jsou výsledkem sil uvnitř desky, které ji táhnou směrem na západ. Některé z těchto zlomů jsou tisíce metrů hluboké …

více »

Týden na ITBiz: První pacient s čipem od Neuralinku dokáže myšlenkami ovládat kurzor

Umělá inteligence bude v roce 2024 nejsilnějším motorem produktivity vývojářů. Státy omezují výstavbu datových center, vadí jim obrovská spotřeba energie.Tržní hodnota výrobce čipů Nvidia přesáhla 2 biliony dolarů Acronis Cyber Protect 16 přináší nové standardy kybernetické bezpečnosti a ochrany dat Acronis uvedl Acronis Cyber Protect 16, nejnovější verzi svého vlajkového …

více »

Jazyky v tropech jsou prý hlasitější

Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k závěru, že průměrná teplota prostředí ovlivňuje hlasitost některých zvuků lidské řeči. „Obecně platí, že jazyky v teplejších oblastech jsou hlasitější než jazyky v těch chladnějších.“ „Na jedné straně suchý studený vzduch představuje výzvu pro tvorbu …

více »

Vystřižení genů může snížit množství asparaginu v pšenici

Tým biotechnologů z britským akademických i komerčních institucí (Rothamsted Research, University of Bristol, Curtis Analytics Limited) pomocí systému pro editování genů CRISPR-Cas9 vystřihával z pšenice geny odpovědné za syntézu proteinů obsahujících hodně asparaginu. Úprava se podařila u pšenice pěstované v podmínkách odpovídajících běžnému zemědělství. Asparagin sám o sobě je neškodný, …

více »

Černá díra vytvořila strukturu připomínající korálky na šňůře

Astronomové objevili jednu z nejsilnějších erupcí z černé díry, jaká kdy byla zaznamenána. Tato megaexploze před miliardami let může pomoci vysvětlit vznik nápadného obrazce hvězdokup kolem dvou masivních galaxií, které připomínají korálky na šňůrce. Objev byl učiněn v systému SDSS J1531+3414 (dále SDSS J1531), který se nachází 3,8 miliardy světelných …

více »

Simulace vývoje pozemské atmosféry pomůže najít biosignatury na exoplanetách

Nejvýraznější „signatura života“ se prý neprojevovala na současné Zemi, ale někdy ve věku dinosaurů, snad v juře… Tým výzkumníků z Cornellovy univerzity (hlavní autorky Rebecca Payne a Lisa Kaltenegger) vytvořil simulaci vývoje pozemské atmosféry během posledních cca 500 milionů let (tj. období s větším podílem kyslíku), jak by mohla být …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close