Další jasný a velmi dlouhý bolid nad Střední Evropou

V časných ranních hodinách ve čtvrtek 19. listopadu 2020 krátce po tři čtvrtě na pět ráno středoevropského času ozářil rozsáhlé území České republiky, Bavorska a především Rakouska velmi jasný meteor – bolid. Na velké části jak našeho území, tak i okolních států, kde tento dlouhý a jasný bolid letěl, bylo tou dobou jasno, a tak upoutal pozornost velkého počtu náhodných svědků. Zvláště v oblasti letu bolidu (obě strany Šumavy a především středního Rakouska) se jednalo o zcela mimořádný zážitek. Pro objasnění tohoto velmi vzácného přírodního úkazu bylo ovšem rozhodující, že se podařil zaznamenat speciálními přístroji, které jsou rozmístěny po celém našem území na stanicích tzv. Evropské bolidové sítě, jejíž centrum je v Astronomickém ústavu AV ČR v Ondřejově. Naštěstí bylo v době přeletu bolidu zcela nebo aspoň částečně jasno na většině stanic a navíc hlavně těch nejbližších k jeho atmosférické dráze. Díky těmto fotografickým a video záznamům celkem z 11 stanic bylo možné velmi podrobně a přesně popsat jak atmosférickou dráhu bolidu, tak i jeho předsrážkovou dráhu ve Sluneční soustavě. Kromě toho máme i velmi dobré informace o složení a struktuře původního tělesa (meteoroidu) a také jsme určili oblast, kde by měl relativně velký počet úlomků původního tělesa (meteoroidu), tedy meteority, na zemském povrchu ležet. Touto formou tedy podáváme vysvětlení, k čemu přesně tento čtvrtek ráno došlo, co tento jev způsobilo a kde a jak probíhal.

Bolid (dále označen jako EN191120) byl velmi dobře fotograficky zachycen automatickými digitálními celooblohovými bolidovými kamerami na stanicích Churáňov (zde byl bolid velmi blízko stanice a tak je tento snímek velmi důležitý pro přesné určení všech parametrů jeho průletu), dále pak například Přimda, rakouský Martinsberg (nejblíže ke konci dráhy bolidu) a ze vzdálenějších stanic např. Šindelová (Krušné hory), Kocelovice, Ondřejov a další.

Z fotografických záznamů se nám podařilo určit všechny parametry jeho průletu atmosférou s velmi vysokou přesností. Na několika stanicích, především však na Churáňově, se k tomu podařilo pořídit i podrobné fotografické spektrum bolidu, které naznačuje, že se jednalo o kamenný meteorit běžného složení. Velmi důležité jsou také záznamy z našich videokamer opět na Churáňově, ale také v Ondřejově a Kunžaku, které slouží k přesnému určení dynamiky průletu bolidu atmosférou a také ukazují přímo viditelnou fragmentaci tělesa v atmosféře. Fragmentaci tělesa navíc máme s ještě vyšším rozlišením zachycenu rychlonaváděcím video systémem FIPS rovněž z Ondřejova. Navíc přesný průběh svícení bolidu byl zaznamenán velmi rychlými fotometry na všech stanicích naší sítě, protože byl bolid tak jasný, že byl dobře viditelný z celé střední Evropy. Tyto unikátní přístroje, které jsou taktéž součástí našich kamer, registrují bolidy v jakémkoliv počasí. Jejich časové rozlišení je 5000 vzorků za sekundu a slouží k přesnému určení času přeletu bolidu, jeho jasnosti a k detailnímu modelování jeho fragmentace během průletu atmosférou.

Co se tedy přesně odehrálo časně ráno ve čtvrtek 19. listopadu 2020 nad Šumavou a Rakouskem?

Přesně ve 4 hodiny 46 minut a 47 sekund středoevropského času vstoupil do zemské atmosféry meteoroid o hmotnosti přibližně 270 kilogramů a podle záznamu z naší nejcitlivější kamery MAIA začal svítit již ve výšce 100 km nad hranicí Čech a Bavorska v prostoru Českého lesa. Těleso se v té době pohybovalo rychlostí málo přes 14 km/s a po velmi málo skloněné dráze pokračovalo v letu jihovýchodním směrem. Podél hranice přeletělo Šumavu a dále postupně zjasňovalo. Maximální jasnost, která odpovídala jasnosti Měsíce v úplňku, bolid dosáhl ve výšce 42 km krátce po přeletu Dunaje JV od Lince. V této fázi letu se již také meteoroid začal v atmosféře brzdit a rozpadat. Fragmentace tělesa pokračovala až do jeho pohasnutí ve výšce 25 km nad zemí jihozápadně od známého rakouského poutního místa Mariazell. Celou světelnou dráhu dlouhou téměř 290 km uletěl za 24 sekund. Tak dlouhé trvání bolidu je vzácné. I když převážná většina původní hmoty shořela v atmosféře, relativně hodně především ve velké většině malých meteoritů mohlo dopadnout na zemský povrch. Vzhledem k malému sklonu dráhy v atmosféře a výrazné fragmentaci tělesa převážně v poslední čtvrtině jeho světelné dráhy je vypočtená pádová oblast velmi dlouhá a také relativně široká. Leží převážně v horském terénu, takže hledání meteoritů bude značně komplikované. Kromě menších řádově gramových až stogramových meteoritů očekáváme dva meteority o hmotnostech 1 – 4 kg, které by měly ležet v JV části pádové oblasti.

Před srážkou se Zemí tento meteoroid o průměru asi půl metru obíhal Slunce po dráze typické pro asteroidy typu Apollo, která byla jen 5 stupňů skloněna k rovině ekliptiky, tj. rovině zemské dráhy. V přísluní se meteoroid dostával jen o něco blíže ke Slunci než je dráha Země a v odsluní se dostal přibližně do středu hlavního pásu planetek, tedy do oblasti mezi planetami Mars a Jupiter. Velmi pravděpodobně se jednalo původem o část asteroidu pocházejícího z hlavního pásu planetek.

Poděkování: Děkujeme Dr. Brožkové z Českého hydrometeorologického ústavu za poskytnutí modelu výškového větru nutného pro výpočet pádové oblasti.

tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Jupiter a Saturn sa budú na nočnej oblohe „naháňať“

Jupiter, ktorý je od Slnka vzdialený 5,2 astronomických jednotiek (teda 5,2-krát ďalej ako Zem od …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close