V těchto dnech až do 20. března lze pozorovat působivý jev: zvířetníkové světlo. Nejlépe je vidět tam, kde je čistý vzduch a minimální umělé osvětlení. Můžeme jej spatřit přibližně hodinu po západu Slunce nad západním obzorem jako neostrý bílý kužel světla táhnoucí se od obzoru do výšky až 60°, kde …
více »
Před třemi lety detektory ve vodách Středozemního moře pozorovaly průchod nejenergetičtějšího kosmického neutrina, jaké kdy bylo detekováno. Událost pochopitelně přitáhla pozornost: původ této částice, jejíž energie přesahovala energii dříve pozorovaných neutrin o více než jeden řád, byl neznámý. Nový studie naznačuje, že zdrojem této částice mohla být populace blazarů – …
více »
Rychlost rotace jako taková se mění. Nová studie ale tvrdí, že rovník hvězdy rotuje stále rychleji než póly. Vědci z Nagojské univerzity v Japonsku provedli dosud nejpodrobnější simulaci vnitřku hvězd a vyvrátili teorii, které se věřilo skoro půl století: že hvězdy s věkem mění svůj rotační vzorec. Podle nové studie …
více »
Nejpravděpodobnější stáří vesmíru vyšlo asi na 13,6 miliardy let – odpovídá stanovení Hubbleovy konstanty z mikrovlnného pozadí. Vědci z Univerzity v Bologni a Leibnizova institutu pro astrofyziku v Postupimi (AIP) navrhli nový způsob, jak řešit problém stanovené Hubbleovy konstanty. Namísto měření rychlosti rozpínání vesmíru se pokusili přesně stanovit jeho stáří. …
více »
Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla …
více »
Rychlost rozpínání vesmíru odpovídá Hubbleově konstantě a s jejím stanovením je notoricky známý problém, kdy různé metody dávají trochu odlišné výsledky. Vědci z University of Illinois Urbana-Champaign a z University of Chicago nyní navrhli výpočet Hubbleovy konstanty pomocí gravitačních vln. Samo o sobě to není novinka, ale autoři nové studie …
více »
Astronomové zachytili centrální oblast naší Mléčné dráhy na působivém novém snímku, který odhaluje komplexní síť vláken kosmického plynu v dosud nevídaných detailech. Tento bohatý soubor dat, získaný pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), umožní astronomům prozkoumat život hvězd v nejextrémnější oblasti naší galaxie, v blízkosti supermasivní černé díry v …
více »
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli, kdy článek píšeme, máme za sebou dalších několik dní s několika obřími erupcemi třídy X. I vítězná fotografie lednového kola soutěže …
více »
Astronomům se podařil objev podivného planetárního systému se vzdáleným kamenným světem, což převrací naše představy o vzniku planet. V naší Sluneční soustavě jsou vnitřní planety (od Merkuru po Mars) kamenné a vnější planety (od Jupiteru po Neptun) plynné. Tento vzorec je konzistentně pozorován v celé Mléčné dráze. Nyní se ale …
více »
Priaznivci nočnej oblohy si v týchto dňoch môžu vychutnať pozorovanie Merkúru, planéty, ktorú nevidel ani Mikuláš Kopernik. Najlepšie astronomické podmienky budú vo štvrtok 19. februára 2026 po západe Slnka. Planéta Merkúr je najmenšia z ôsmich planét našej Slnečnej sústavy, pričom obieha okolo Slnka v jeho bezprostrednej blízkosti. Napriek tomu, že …
více »
Sciencemag.cz
