Archiv článků: astronomie

Ve čtvrtek a v pátek vrcholí meteorický roj Lyridy. Následovat je bude superúplněk

Ve čtvrtek 22. a v pátek 23. dubna časně ráno bude možné vyhlížet nejvíce meteorů z každoročního meteorického roje Lyridy. Tyto lidově zvané „padající hvězdy“ jsou v zemské atmosféře způsobené zánikem ledo-prachových částic uvolněných z jádra komety C/1861 G1 (Thatcher). Během maxima lze uzřít 10-15 meteorů na tmavé obloze daleko …

více »

Příprava mise Plato pokračuje, pomůže najít obyvatelné zóny ve vesmíru

Mise Evropské vesmírné agentury PLATO, jejímž úkolem je objevování a výzkum planet podobných Zemi mimo naši Sluneční soustavu, tzv. exoplanet, se posouvá do další vývojové fáze. Brněnské firmě SAB Aerospace se podařilo splnit požadované vibrační testy pro transportní kontejnery, které před cestou do vesmíru ochrání extrémně citlivé kamery. Česká republika …

více »

Astrofotografie měsíce: Polárka v prachu

Polárka, zcela tuctová hvězda ve zcela tuctovém souhvězdí Malého medvěda. Jejím jediným kladem je fakt, že přibližně jejím směrem míří prodloužení zemské rotační osy. Ukazuje nám tedy sever. Ovšem ani tento klad není trvalým. Vždyť díky precesním pohybům zemské osy byla před 5 tisíci lety „polárkou“ hvězda Thuban v souhvězdí …

více »

Na Zem ročně spadne přes 5 000 tun mimozemského prachu

Mimozemský prach, respektive mikrometeority o rozměrech několika desetin až setin mikrometru, běžně procházejí atmosférou a dopadají (respektive asi spíš „snášejí se“) na zemský povrch, nicméně je poměrně obtížné jejich množství kvantifikovat. Výzkumníci z několika francouzských institucí (CNRS, Université Paris-Saclay, National museum of natural history, French polar institute) proto provedli sledování …

více »

TOI-263 b: hnědý trpaslík s nejkratší oběžnou dobou

Astronomové objevili extrémního hnědého trpaslíka. Využili k tomu družici TESS a také spektrograf ESPRESSO. Objekt TOI-263 b vzbudil pozornost hned po svém objevu a to díky dvěma parametrům – svému poloměru a oběžné době. Těleso má poloměr 0,87 Jupiteru a oběžnou dobu jen 13,4 hodin. Mohlo by se jednat o …

více »

Hardware pro misi Europa Clipper

Jupiterův měsíc Europa má podle dosavadních poznatků potenciál k tomu, aby hostil život. Sonda Europa Clipper, která má tento svět prozkoumat, využije velkého množství průletů kolem tohoto měsíce, aby prozkoumala obyvatelnost tohoto oceánského světa. Tato americká vlajková loď kosmického výzkumu, která se vydá do vnější Sluneční soustavy, nedávno prošla mimořádně …

více »

Signaturou života na exoplanetách by mohl být i isopren

Isopren C5H8 je nenasycený rozvětvený uhlovodík, který na Zemi vzniká prakticky výhradně činností živých organismů nebo při průmyslových výrobách (zpracování ropy). Podle studie vědců z Massachusetts Institute of Technology by právě tato molekula mohla být velmi nadějným signálem při průzkumu exoplanet. Studie považující isopren za dosud neuvažovaný signál svědčící pro …

více »

První známá mezihvězdná kometa Borisov se vyhýbala hvězdám

Prostředí, odkud pochází 2I/Borisov, se příliš nelišilo od místního oblaku, ze kterého se zrodila Sluneční soustava. Nová pozorování provedená pomocí dalekohledu ESO/VLT naznačují, že ‚toulavá‘ kometa 2I/Borisov – druhý a zatím poslední známý objekt, který prokazatelně přilétl do Sluneční soustavy z mezihvězdného prostoru – je složena z nejméně přetvořeného materiálu, …

více »

Co všechno může být středně hmotná černá díra

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Primordiální objekty z doby krátce po velké třesku, jádra kulových hvězdokup i trpasličích galaxií. Astronomové z University of Melbourne a Monash University nedávno objevili černou díru o hmotnosti asi 55 000 Sluncí. Není to monstrum, jaká známe z center galaxií, ani nejde o běžnou černou díru vzniklou gravitačním zhroucením hvězdy. …

více »

Co by nám přinesla mise k Jupiterovu měsíci Io?

Na tomto malém měsíci jsou stovky aktivních sopek, které neustále vyvrhují tuny roztavené lávy a sirných plynů. Ve finálovém výběru programu Discovery najdeme dvě mise cílící na Venuši (VERITAS a DAVINCI+), průletovou sondu kolem Neptunova měsíce Tritonu Trident a také sondu IVO k průzkumu jupiterova měsíce Io. Pokud by došlo …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close