Archiv článků: astronomie

Strašidelná mlhovina Lebka

NGC 246: první známá planetární mlhovina, která má ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém. Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a …

více »

Galaxie raného vesmíru byly už překvapivě vyspělé

Vyspělostí se myslí hlavně obsah těžkých prvků a prachu. Tyto závěry vyplynuly ze studia 118 vzdálených (a tedy starých) galaxií pomocí dalekohledu ALMA. Většina současných galaxií se začala formovat už ve velmi raném vesmíru, naše Mléčná dráha např. asi 0,2 miliardy let po velkém třesku. Asi 1 až 1,5 let …

více »

NASA našla na Měsíci vodu v kráteru Clavius

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

SOFIA, observatoř NASA, pozoruje vesmír na infračervených délkách. Zkratka znamená Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy; dalekohled je umístěn na palubě upraveného letadla Boeing 747SP, které létá asi 14 km nad Zemí, takže mu již ve výhledu nebrání mraky. Nynější objev, právě publikovaný v Nature Astronomy, NASA avizovala dopředu, agentura ho …

více »

Tranzity naruby. Kdo může vidět přechody Země před Sluncem?

Většinu exoplanet objevili astronomové prostřednictvím tranzitní metody. Přítomnost planety se projeví poklesem jasnosti hvězdy v době, kdy planeta přechází před svou hvězdou. Samozřejmě existuje i situace opačná. Z některých exoplanet bude možné sledovat tranzity planet Sluneční soustavy, a to včetně Země. Dráha planety musí směřovat k pozorovateli. Pravděpodobnost tranzitu je …

více »

U vzdálené neutronové hvězdy poprvé změřen gravitační rudý posuv

„Běžný“ rudý posuv je dán rozpínáním vesmíru nebo jiným vzdalováním pozorovaného objektu. Gravitační rudý posuv je důsledkem teorie relativity, efektů (deformací prostoru, času…) v silných gravitačních polích. Pomocí rentgenové observatoře Chandra nyní astronomové popsali tento jev u dvojice hvězd, které jsou od nás vzdálené asi 29 000 světelných let. Systém …

více »

Nové dáta o Venuši získa svet aj vďaka fyzikom SAV

Vesmírna sonda BepiColombo, ktorá od roku 2018 putuje k Merkúru, sa priblížila k Venuši na vzdialenosť 10 720 kilometrov. Vďaka vedcom zo Slovenskej akadémie vied bude možné tento blízky prelet využiť na skúmanie vlastností iónov v jej hornej atmosfére. Európsko-japonská vesmírna sonda BepiColombo, ktorá v roku 2025 dosiahne orbitu Merkúra, …

více »

S ohromnou přesností zvážili planety v systému TRAPPIST-1

Před dvěma lety vyšla studie, ve které vědci upřesnili hmotnosti planet u TRAPPIST-1. Eric Agol a jeho kolegové nyní vydali novou studii, ve které jdou s přesností ještě dál. Oproti předešlé studii využili dalších 163 pozorování tranzitů z kosmického dalekohledu Spitzer, Keplera, Hubblova dalekohledu a z dalekohledů na Zemi. Celkem …

více »

Smrt špagetifikací: Poslední okamžiky hvězdy pohlcené černou dírou

Ačkoliv se jedná o mohutný a jasný úkaz, až dosud měli astronomové při zkoumání těchto záblesků problém. Pomocí dalekohledů Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších astronomických organizací po celém světě se vědcům podařilo zachytit vzácný úkaz – intenzivní záblesk záření doprovázející ‚slapové roztrhání‘ hvězdy superhmotnou černou dírou. Zjasnění, které jev …

více »

Astrofotografie: Temná a reflexní mlhovina v Cefeovi

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 – temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský. Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během otáčení Země prostě pod obzor nedostanou. Některá …

více »

Magnetary a rotací poháněné pulzary – existují i hybridy

Lépe se vyznat v různých typech extrémních neutronových hvězd má umožnit studie z japonského RIKENu. Vědci pomocí rentgenového dalekohledu pozorovali nově objevený objekt Swift J1818.0-1607. Až dosud jsme pulzary produkující silné rentgenové záření dělily na dva typy: magnetary, kde rentgenové záření vyvolávají extrémně silná magnetická pole, a pulzary poháněné rotací …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close