Archiv článků: astronomie

Nové výpočty vedou k závěru, že dvojice supermasivních černých děr mohou splynout do jediné větší černé díry kvůli dříve přehlíženému chování částic temné hmoty, a navrhují tak řešení „problému posledního parseku“. V loňském roce astronomové objevili pozadí gravitačních vln, jehož původcem měly být fúze obřích černých děr s hmotnostmi v …

Nové experimenty NASA vedou k závěru, že pro důkaz života na Europě nebo Enceladu (a snad i na dalších podobných světech s podpovrchovými oceány) nemusí být nutné se prokopávat kilometry ledové krusty. V případě existence života by jeho stopy v podobě organických molekul (např. aminokyselin, nukleových kyselin atd.) mohly přežívat …

Většina hvězd v našem vesmíru vzniká v párech. Zatímco naše Slunce je samotář, mnoho hvězd podobných Slunci obíhá kolem podobných hvězd, ale existují párové soustavy řady typů. Například černé díry se často vyskytují na vzájemných oběžných drahách. Jednou z dvojic, která se naproti tomu ukázala jako poměrně vzácná, je pár …

Rychle se pohybující hvězdy v hvězdokupě Omega Centauri poskytly přesvědčivý důkaz o existenci centrální černé díry v této hvězdokupě. S hmotností nejméně 8 200 Sluncí je dosud nejlepším kandidátem na třídu černých děr, jejíž existenci se astronomové již dlouho předpokládali: černé díry střední hmotnosti, které vznikly v raných fázích vývoje …

Vědci z Cornellovy univerzity poskytli jednoduché a komplexní vysvětlení jasných radarových odrazů, které byly původně interpretovány jako kapalná voda pod ledovou čepičkou na jižním pólu Marsu. Nové simulace ukazují, že malé změny ve vrstvách vodního ledu – příliš jemné na to, aby je pozemní radarové přístroje dokázaly rozlišit – mohou …

Data z Vesmírného dalekohledu Jamese Webba ukazují, že exoplaneta LHS 1140 b ležící v obyvatelné zóně pravděpodobně není minineptun, tedy planeta složená převážně z plynu a s hustou atmosférou bohatou na vodík. Planeta, která se nachází ve vzdálenosti asi 48 světelných let v souhvězdí Ceta, se proto ukazuje jako jeden …

Polární záře. Kdo by ji neznal. Byť třeba jen ze slavné divadelní hry Divadla Járy Cimrmana „Dobytí severního pólu“. Ne každý ji však viděl na vlastní oči. Je totiž poněkud nevypočitatelná, zejména tedy v našich zeměpisných šířkách. Ještě více však v zemích blíže k obratníkům či dokonce k rovníku. Severní nebe, pokud tedy není …

Astrobiologové přišli na nový způsob, jak určit teplotu oceánů na základě tloušťky jejich ledových skořápek. Metoda by měla být využitelná pro řadu ledových světů bez toho, abychom se k oceánu museli přímo fyzicky provrtat. Dostupná data ukazující změny tloušťky ledu již umožňují předpověď pro horní oceán Enceladu a plánovaný orbitální …

Led z oxidu uhličitého a oxidu uhelnatého se poprvé podařilo pozorovat na transneptunických tělesech (TNO) ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy. Vědci z University of Central Florida a dalších institucí získali své výsledky pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), který v infračerveném spektru analyzoval chemické složení 59 transneptunických objektů a kentaurů …

Dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) Evropské jižní observatoře (ESO), který se staví v chilské poušti Atacama, je o kousek blíž k dokončení. Německá společnost SCHOTT úspěšně vyrobila poslední z 949 segmentů určených pro primární zrcadlo dalekohledu (M1). S průměrem více než 39 metrů bude M1 zdaleka největším zrcadlem, jaké kdy …