Archiv článků: astronomie

Americký lander InSight dokázal zachytit seismické vlny vyvolané čtyřmi kameny z vesmíru, které dopadly na Mars v letech 2020 a 2021. Nejenže jde o první detekci takových nárazů pomocí palubního seismometru SEIS od přistání sondy v roce 2018, ale dokonce je to úplně poprvé, kdy byly seismické a akustické vlny …

Na základě dat z vesmírné observatoře Gaia vědci zjistili, že velké části vnějšího disku Mléčné dráhy vibrují. Vlnění způsobila trpasličí galaxie, která se nyní nachází v souhvězdí Střelce (Sagittarius) a naši galaxii rozhoupala, když se před stovkami milionů let let obě k sobě přiblížily. Hlavní autor příslušné studie, astronom Paul …

Pomocí radioteleskopu ALMA astronomové zachytili známky ‚horké skvrny‘ obíhající kolem superhmotné černé díry Sagittarius A*, která se nachází v centru naší Galaxie. Objev vědcům pomůže lépe pochopit dynamické okolní prostředí dosud obestřené řadou tajemství. „Domníváme se, že pozorujeme bublinu horkého plynu kroužící kolem Sagitarius A* po oběžné dráze, která je …

Před dvěma měsíci v sobotní podvečer 25. června 2022, přesně v 19:54:16-19 SELČ, proletěl nad jihozápadem Slovenska velmi jasný bolid, který podle analýz expertů z Astronomického ústavu AV ČR skončil pádem meteoritů. Díky zveřejnění pádové oblasti se tato informace rozšířila mezi další zájemce o hledání, a to nejen ze Slovenska, …

Dosavadní metody odhalování exoplanet mají svá omezení. Pomocí tranzitů objevíme exoplanetu, která při svém oběhu protne spojnici mezi námi a hvězdou. Dopplerova metoda sleduje „poskočení“ hvězdy vlivem gravitace planety – takto detekuje velké planety obíhající blízko relativně malé hvězdy. A nakonec přímým pozorováním zase dokážeme zachytit jen velké planety daleko …

Večer 26. září NASA otestuje technologii odklonění nebezpečného asteroidu metodou „kinetic impactor“. Sonda nazvaná Double Asteroid Redirection Test (DART) narazí v plánovaném čase 23h14m UT (světového času) do měsíčku binárního asteroidu č. 65803 Didymos. Impuls, který mu tím udělí, změní jeho dráhu kolem hlavního (primárního) tělesa způsobem, který bude měřitelný …

Se Saturnem jsou spojeny dvě hádanky. Za prvé, jeho prstence jsou velmi mladé, rozhodně ne tak staré jako planeta samotná. Různé studie odhadují jejich stáří na 160, ale také jen na 10 milionů let. Při pohledu na Saturn je z prstenců také hned jasné, že planeta rotuje nakloněna o 27 …

Planety velikosti Jupiteru někdy nacházíme extrémně daleko od velmi hmotných hvězd, třeba ve vzdálenosti 100krát větší, než je Země od Slunce (pro srovnání, Pluto je na své excentrické dráze vzdáleno maximálně 49 AU). To je problém, protože podle stávajících modelů by se u obřích hvězd obří planety vyskytovat neměly – …

Když teleskop Jamese Webba startoval, často se k ukázce jeho citlivosti dával příklad, že by dokázal zachytit tepelnou stopu čmeláka na Měsíci. Ale o tarantuli nikdy nepadlo ani slovo. Ale věřím, že naše čtenáře nadpis nezmátl. Zmíněnou tarantulí, kterou Teleskop Jamese Webba pozoroval, je totiž mlhovina stejného jména, která svou …

Asi nejznámějším jevem na Slunci, zejména pro veřejnost, jsou sluneční skvrny. Ostatně, lidstvo o nich ví, nebo jejich existenci tuší více než 2 000 let. Jeden z prvních známých zápisů, který můžeme interpretovat za popis pozorování sluneční skvrny pochází z roku 800 př.n.l. a nalezneme jej v čínské Knize změn. Roku 467 př.n.l. …