Dnešní Evropané přišli v době bronzové z oblasti Kavkazu

Obyvatelé dnešní Eurasie podle rozsáhlého výzkumu mezinárodního týmu vědců, k němuž přispěl i archeolog Jan Kolář z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU), vděčí za svou genetickou výbavu lidem, kteří do Evropy přišli v době bronzové z oblasti Kavkazu. Na základě studia genomu 101 lidských jedinců z archeologických výzkumů z území od Dánska a Německa až po Altaj na Sibiři odborníci zjistili, že dnešní euroasijské populace jsou geneticky mnohem bližší těm z doby bronzové, než předchozím neolitickým zemědělcům či mezolitickým lovcům a sběračům. Významný objev zveřejnil včera prestižní časopis Nature.

Výzkum, který vedli badatelé na univerzitách v Kodani a Gothenburgu v rámci projektu financovaného European research council (ERC), se zabýval vznikem společností doby bronzové v období 3000-2000 př. n. l.. „Doba bronzová znamenala v mnoha evropských regionech zásadní změny v uspořádání společnosti, vznikají decentralizované společnosti s nadregionální ekonomikou založenou na kovech. O původu změn na začátku doby bronzové se však vedly a vedou diskuze v tom smyslu, zda jsou jejich kořeny spíše v pomalém šíření myšlenek, zboží a lidí, nebo v rozsáhlých migracích skupin obyvatel,“ uvedl Jan Kolář z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty MU.

Část studie genů z lidských ostatků z počátku doby bronzové nyní podpořila myšlenku, že společenské změny s sebou přinesla migrace. Tomu může odpovídat i fakt, že počátek doby bronzové je spojován s šířením indoevropských jazyků. Výsledky genetické analýzy nebývalého množství vzorků ukazují, že na začátku doby bronzové se v DNA populací severní i střední Evropy objevuje impuls z oblasti Kavkazu. „V archeologii bychom jej mohli spojovat s expanzí jámové kultury z oblastí černomořských a kaspických stepí. Lidé této kultury však odcházeli i na východ a na začátku doby bronzové se tak geneticky propojily oblasti od Skandinávie po Altaj,“ řekl Kolář.

Výzkum genomu lidí doby bronzové sebou přinesl i další zajímavé a nečekané objevy. Jedním z nich je to, že geneticky zakódovaná tolerance laktózy byla v době bronzové ve střední Evropě velmi nízká. Naopak u stepních populací jámové kultury je vysoká, což naznačuje, že právě díky této pravěké expanzi se v evropské genetické informaci laktózová tolerance rozšířila. „Migrace z doby před zhruba pěti tisíci lety tak můžeme dát nejen do souvislosti se společenskými změnami, šířením indoevropských jazyků, ale i schopností trávit mléko v dospělém věku,“ dodal Kolář.

tisková zpráva Masarykovy univerzity

Zdroj: Wikipedia, Anatomy of the Nervous System, licence obrázku public domain

Vědci z CEITEC VUT sestrojili unikátní přístroj magnetické rezonance

Nová metoda funguje v neproměnlivém magnetickém poli s rychlou změnou frekvence. Významný posun ve fyzice, …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close