Archiv článků: indoevropané

Podle převládající představy dorazili lidé mluvící indoevropskými jazyky do Hispánie někdy kolem roku 2200 př. n. l. Víceméně vyhubili mužskou populaci a smísili se s místními ženami. Alespoň dle analýzy genomů. Tento model ale nemusí být správný. Podle nově nevrženého scénáře předtím došlo na území k populačnímu kolapsu. Lidé mluvící …

Zástupci nově objevené populace z oblasti severního Kavkazu a Dolní Volhy mohli hovořit tzv. indo-anatolštinou – tedy společným předchůdcem chetitštiny i dalších indoevropských jazyků. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí jsou i zástupci Ostravské univerzity, odhalil dosud neznámý díl skládanky týkající se původu indoevropských jazyků. Ve vzorcích staré DNA identifikovali novou …

Archeologové z Německého archeologického ústavu objevili v chetitském hlavním městě Chattušaši klínopisnou tabulku, v níž je zaznamenán text v dosud neznámém indoevropském jazyce. V lokalitě bylo dosud nalezeno asi 30 000 klínopisných tabulek. Většina textů je (nepřekvapivě) psána v chetitštině, nejstarším doloženém indoevropském jazyce. Na nově objevené tabulce je ale …

Genetická výbava většiny dnešních Evropanů vznikla především smíšením tří skupin: místní lovci-sběrači z mladšího paleolitu/mezolitu, první zemědělci, kteří do Evropy přicházeli z Anatolie, a příchozí z východní Evropy („Indoevropané“) z doby eneolitu/doby bronzové. Původní analýza genomu Ötziho, známého „Muže z ledovce“, odhalila genetické stopy i příchozích z východní Evropy. Zpřesněné …

Kušánská říše existovala v 1.-4. století n. l. ve Střední Asii a severozápadní Indii. Kušáni (Jüe-č) byli původně indoevropským národem sídlícím až v dnešní západní Číně, mohli souviset s Tochary i Saky. Každopádně především pod tlakem Hunů (Siungnuů) se přesunuli na západ, vytlačili Parthy a dorazili řecko-baktrijské království. Existence říše …

Domestikace koně a jízda na koni jsou dvě různé věci. Koně byli nejspíš poprvé domestikováni někde v Kazachstánu jako zvíře určené na maso a mléko. Na rozdíl od skotu vydrželi v kontinentálním klimatu drsné zimy, přežívali venku a dokázali si vyhrabávat trávu i zpod sněhu. Teprve později byl kůň využit …

Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …

Obyvatelé Sardinie se od okolních populací dost odlišují. Když se zkoumal genom Ötziho, slavného muže z ledovce, vyšlo z toho, že se podobá právě současným obyvatelům Sardinie. Zdejší populace je tedy zřejmě archaická a ostrov byl poměrně izolován, a to přes řeckou i fénickou kolonizaci a brzkému připojení k římské …

Obyvatelé dnešní Eurasie podle rozsáhlého výzkumu mezinárodního týmu vědců, k němuž přispěl i archeolog Jan Kolář z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity (MU), vděčí za svou genetickou výbavu lidem, kteří do Evropy přišli v době bronzové z oblasti Kavkazu. Na základě studia genomu 101 lidských jedinců z archeologických výzkumů z území …