Archiv článků: fzu

Robot, který detekuje koronavirus ze slin

Robotický systém, který by vzorky ve velkém analyzoval, si lze představit jako automat na kávu s kelímky… Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy. Ve spolupráci s výzkumně-vývojovým pracovištěm CARDAM …

více »

Vědcům se podařil zápis dat do antiferomagnetu – femtosekundovým laserem

Antiferomagnetické součástky umí podobně jako neurony nejen informaci uložit, ale také spočítat, kolik zapisovacích pulzů do neuronu přišlo. Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy úspěšně dokončili experiment, ve kterém se jim podařil zápis informace do antiferomagnetu pomocí záblesků z femtosekundového laseru. Výsledky výzkumu dnes zveřejnil prestižní …

více »

Černé díry a Mléčná dráha: Nobelovu cenu za fyziku 2020 získali tři vědci

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Roger Penrose rozvinul mocné matematické metody pomocí kterých ukázal za určitých podmínek nevyhnutelnost gravitačního kolapsu hmoty… Švédská akademie věd udělila letošní Nobelovu cenu za fyziku třem fyzikům za jejich objevy v oblasti černých děr. Polovina Nobelovy ceny putuje k britskému matematickému fyzikovi Rogeru Penrosovi za jeho důkaz vzniku černých děr …

více »

Nobelova cena za laserovou fyziku 2018

Královská švédská akademie věd udělila 2. října 2018 Nobelovu cenu za rok 2018 za „revoluční objevy v oblasti laserové fyziky“. O Nobelovu cenu se podělí Arthur Ashkin (Bell Laboratories, USA), Gérard Mourou (École Polytechnique, Francie; University of Michigan, USA) a Donna Strickland (University of Waterloo, Kanada). První polovinu ceny obdržel …

více »

První měření vodivosti anti-aromatických molekulárních obvodů

Čeští vědci z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Japonska poprvé vytvořili molekulární obvod skládající se z anti-aromatických molekul. Anti-aromatické molekuly obsahují 4n elektronů v elektronovém π systému na rozdíl od aromatických molekul s 4n+2 elektrony, ale vykazují vyšší elektrickou vodivost. V článku publikovaném v časopise Nature …

více »

Přechod z vodiče na izolant je u některých látek velmi snadný

Elektrická vodivost patří k nejzákladnějším vlastnostem materiálů. Ačkoli se mění s teplotou, zařazení mezi vodiče nebo izolátory je u většiny materiálů dané jejich chemickým složením a krystalovou strukturou. Existují však látky, u nichž lze malou změnou vnějších parametrů, např. teploty nebo tlaku, dosáhnout přeměny vodiče v izolátor nebo naopak. Skupina …

více »

Mikroskopie atomárních sil umožňuje psát jednotlivými atomy

V práci publikované v posledním čísle časopisu Sciencee 16. října 2008 mezinárodní tým vědců z Japonska, Španělska a České republiky prezentuje novou metodu atomární manipulace, která umožňuje psát na povrch pevné látky pomocí jednotlivých atomů podobně jako psací pero. Nová metoda umožňuje nejenom zápis, ale i kontrolované vymazání již vytvořených …

více »

Hrot mikroskopu rozpoznává atomy na povrchu

Práce českých vědců z Fyzikálního ústavu AV o chemické identifikaci jednotlivých atomů na povrchu se dnes objevila na titulní straně prestižního vědeckého časopisu Nature. Práce českých vědců se dnes objevila na titulní straně prestižního vědeckého časopisu Nature. Mezinárodní vědecký tým (Japonsko, Španělsko a ČR), jehož členem je i Pavel Jelínek …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close