Články

Budoucnost sond Voyager

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Obě sondy letí prostorem již 42 let a jsou zhruba 18 miliard kilometrů od Slunce, což je moc daleko na to, aby mohly využívat jeho tepla. Nemůže být sporu o tom, že se žádná kosmická mise neobejde bez pečlivého plánování a často ani bez slušné dávky kreativity. Přesto můžeme říct, …

více »

Graf praví: K určení autora stačí sledovat 12 slov

Z kolika slov jde identifikovat autora textu a jak přesně se to ale myslí? Poznatky počítačové lingvistiky ukazují, že lidé používají jazyk originálnějším způsobem, než se na pohled zdá. V angličtině prý stačí 10-12 slov, tvrdí alespoň Stanislaw Drozdz z Krakovské technické univerzity a jeho kolegové z Polské akademie věd. …

více »

Kvantové počítače a problém šachových dam

Oblíbený problém pro testování efektivity různých algoritmů představují pozice na velkých šachovnicích; jedná se totiž o typ úloh, kdy výpočetní složitost roste s velikostí šachovnice obvykle exponenciálně. Problém se řeší prohledáváním stavového prostoru (backtracking) V problému šachových dam máme za úkol umístit na šachovnici určitý počet dam tak, aby se …

více »

Přímé pozorování feroelektrického kovu

Tellurid wolframičitý WTe2 se chová jako kov a navíc vykazuje feroelektrické vlastnosti. To vše navíc za pokojové teploty a v podobě zcela běžného krystalu, není tedy třeba vytvářet 2D vrstvy či jiné speciální uspořádání. Sloučenina produkující spontánní polarizaci se vznikem elektrických nábojů na obou koncích byla nyní přímo pozorována. Výzkum …

více »

Na barvách samohlásek se prý shodnou nejen synestetici

Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …

více »

HD 139139: další záhadná hvězda s poklesy jasnosti

Na kosmický dalekohled Kepler navázala družice TESS. Přesné a dlouhodobé měření jasnosti desítek tisíc hvězd přináší nejen objevy velkého množství exoplanet, ale občas se postará také o objevy, které nelze jednoduše vysvětlit. Tím samozřejmě nechceme nenaznačit, že za některými jevy jsou mimozemšťané. Najít důkazy vyspělých civilizací se sice snažíme už …

více »

Magnety orientované ve 4 směrech

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Cesta k efektivnějšímu ukládání dat i vyšší výkon procesorů. Sousední magnety na sebe běžně působí tak, že opačné póly se přitahují a stejné odpuzují. Na Paul Scherrer Institute PSI a ETH Zurich nyní ale zjistili, že magnety se mohou natáčet i kolmo na své sousedy. V prostorových strukturách už něco …

více »

Rakovina jako ruleta – model tak docela nefunguje

Věk, kdy se nádor objeví, by podle nejjednoduššího modelu musel záviset na počtu potřebných mutací, což ale příliš neplatí. Mechanismy, které vedou k tomu, že buňka vytvoří nádor, jsou celkem známé, podrobněji je popisuje např. i v češtině vyšlá populárni kniha Jediná odrodilá buňka (autor Robert A. Weinberg, Academia 2003). …

více »

Jak mizí metan na Marsu

(c) NASA, licence obrázku public domain

Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close