Články

V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili

Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …

více »

Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo

Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …

více »

NASA volí mezi Venuší, Io a Tritonem

DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS? NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech …

více »

Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou

Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …

více »

OSIRIS-REx: Asteroid Bennu chrlí do vesmíru hmotu

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Překvapivé zjištění o planetce obíhající v blízkosti Země přinesla mise OSIRIS-REx. Podle odborníků mohou být alespoň částečně aktivní všechny asteroidy podobající se Bennu. Obrázky shromážděné misí NASA OSIRIS-REx ukazují, že asteroid Bennu vystřeluje do prostoru kolem sebe malé množství materiálu. Sledování dalších podobných asteroidů by mohlo v budoucnu zdokonalit vědecký …

více »

Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy

Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …

více »

3D tisk inspirovaný kostmi

Za pevnost lidských kostí může především houbovitá struktura kostních trámečků připomínající nosné struktury budov – kombinace svislých sloupů a jejich vodorovných spojení (nosníků). Jsou to přitom právě vodorovná spojení, která se (zjednodušeně řečeno) u kostí opotřebovávají dříve a jejich oslabení pak způsobuje, že se starším lidem kosti snáze lámou. Výzkumníci …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close