Před objevem zrychlujícího se rozpínání vesmíru byla ve hře „cyklická“ (v té či oné podobě) kosmologie, předpokládající nějakou symetrii mezi rozpínáním a smršťováním vesmíru. Moc se nevědělo, zda velký třesk nebude následován velkým krachem (křachem, kolapsem – crunch). Což s sebou neslo i řadu zajímavých otázek, zda by se např. …

Gravitační hvězdy (gravastary) představují (výrazně menšinovou) alternativu k černým dírám, bez singularity. Černé díry samy o sobě jsou pro fyziku i nadále velkou výzvou. Jak se může 10 miliard hmotností Slunce soustředit do jediného nepatrného bodu? Jak může být časoprostor v tomto bodě, v singularitě, nekonečně zakřivený? V této fázi …

Rozdíl mezi těžkou a lehkou vodou nezpůsobuje jen hmotnost molekuly. Kolik těžké vody je bezpečná dávka? A co na těžkou vodu říkají myši? V roce 2021 Pavel Jungwirth a Phil Mason se studenty Carmelo Temprem a Victorem Cruces Chamorrem z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) a kolegy …

Vážené čtenářky a čtenáři (mimochodem, v aktuální verzi Google Analytics data o poměru pohlaví u Sciencemagu nemáme), s přelomem roku opět trocha bilancování. Pozitivní – mnohé weby si stěžují na ztrátu čtenosti v důsledku umělé inteligence, zde k ničemu takovému nedošlo. Možná proto, že AI konkuruje především statickému obsahu; weby …

Existuje řada modelů, jak vysvětlit vznik i udržení spolupráce ve skupinách vzájemně nepříbuzných jedinců. Nejznámějším konceptem je v této souvislosti Vězňovo dilema. Nový model vychází z toho, že reciprocita je primárně nepřímá. Alice nikdy neinteragovala s Bobem, ale interagovala s Cecilem (kladně) a s ním kladně interagoval i Bob. Tudíž …

Robert M. Sapolsky se v nedávno i česky vyšlé knize „Máme na vybranou? Otázka svobodné vůle z pohledu moderní vědy“ pustil do představy svobodné vůle. V principu s ním souhlasím, je to koncept, z něhož nic testovatelného nevyplývá. A není vůbec jasné, odkud by se svobodná vůle mohla brát. Viz …

Kuriózní: zabít by člověka mohla třeba až primordiální černí díra o velikosti asteroidu… Robert Scherrer z Vanderbilt University analyzuje, co by se stalo, kdyby lidským tělem prošla primordiální černá díra. Může to působit jako kuriozita hodná ocenění Ig Nobel, Scherrera to ovšem zajímá i ve vztahu k temné hmotě. Někteří …

Raná Země byla extrémním místem. Na povrch dopadaly asteroidy. Sopky chrlily lávu a oxid uhličitý. Hustá atmosféra nejspíš obsahovala řadu pro život (alespoň dnešní) jedovatých látek. Docházelo k extrémním změnám teploty. Nepříznivé podmínky organismy dnes přečkávají mj. tzv. dormancí, kdy přeruší svou aktivitu (v té či oné míře – zimní …

Nová studie zpochybnila tradiční chápání vztahu mezi globálním oteplováním a výparem z oceánů. Vědci z Čínské akademie věd objevil jev příčící se na první pohled zdravému rozumu: navzdory rostoucí teplotě mořské hladiny se výpar z oceánu v posledním desetiletí celosvětově snížil. Vypařování z oceánů má pochopitelně klíčovou roli v koloběhu …

Když už se blíží svátky opilství a obžerství, tak něco trochu tematického… Vědecká studie praví, že z červeného vína bolí hlava víc než z bílého nebo z jiného alkoholu. To tedy jenom na úvod a samotným cílem výzkumu je tuto věc vysvětlit. Čili mlčky předpokládáme, že původní teze platí. Dokonce …