Archiv článků: magnety

Záhada 11letého slunečního cyklu – může za něj příliv?

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Tak jako Měsíc způsobuje slapové jevy na Zemi, mohly by i planety svou gravitační silou ovlivňovat atmosféru Slunce a výsledkem by byly periodické změny sluneční aktivity. K tomu názoru alespoň došli vědci z drážďanského Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf. Soudí, že speciálně sluneční magnetické pole ovlivňuje Venuše, Země a Jupiter. To, že magnetické …

více »

Světlo se může chovat jako magnet

Fotony se mohou při teplotě v blízkosti absolutní nuly chovat jako magnetické dipóly. Takový je nový výsledek z kvantového simulátoru, který přinesl tým fyziků ze švýcarského EPFL a z Paris Diderot University. Magnetické materiály patří mezi systémy kondenzovaných látek, které obsahují velké množství interagujících částic a vykazují velmi složité chování. …

více »

Spinové bity řízené světlem se prý obejdou bez chlazení

K uchovávání dat by se dále používala současná technologie, nicméně magnety by namísto elektrického proudu ovládalo infračervené záření. Takové uspořádání by mělo generovat jen minimum odpadního tepla. Většina záznamových zařízení dnes ukládá data v podobě spinu. Čtení i zápis informace se realizuje pomocí elektrického proudu, při tom se ale velké …

více »

Kagome, kvantové magnety a topologické materiály

Pojem kagome v tomto případě znamená vzor na japonských tkaninách, kombinující trojúhelníky a šestiúhelníky. Výzkum na Princeton University nyní vede k závěru, že takové 2D materiály by mohly mít velmi unikátní vlastnosti: být topologické, v jiných ohledech připomínat grafen nebo dokonce podivné magnety. Podle článku v Nature Physics vykazují některé …

více »

Magnetické pole Země může být mladší

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Zirkoniové krystaly z Jack Hills v západní Austrálii se datují do doby před 3,3 až 4,2 miliardami let. Tyto krystaly jsou přitom magnetické, přičemž k jejich magnetizaci zřejmě došlo účinkem magnetického pole planety. To tedy existovalo už v době vzniku života, což do sebe dobře zapadá – vzhledem k tomu, …

více »

Diamantový prach jako detektor magnetického pole

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Současné senzory pro detekci magnetického pole jsou vesměs objemná zařízení s relativně vysokou spotřebou energie. Ty nejpřesnější navíc vyžadují speciální provozní teploty a jsou velmi drahé. Vědci z University of California v Berkeley o Ohio University nyní vyvinuli nové detektory s lepšími vlastnostmi; tato zařízení by se mohla uplatnit v …

více »

Antiferomagnetické materiály mění způsob ukládání dat

Pro záznam dat stačí pikosekundové elektrické výboje, což je tisíckrát kratší doba než v dnes používaných feromagnetických součástkách. Širokou pozornost vzbudily objevy mezinárodního vědeckého týmu projektu ASPIN pod vedením Tomáše Jungwirtha z Oddělení spintroniky a nanoelektroniky Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky. K vytvoření nového typu paměti totiž jeho členové …

více »

Nemagnetický prvek zvyšuje magnetismus

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Podle veškeré logiky by smícháním magnetického a nemagnetického materiálu měl magnetismus poklesnout. Skandium to vidí jinak. Yaroslav Mudryk a jeho kolegové z Ames Laboratory (spadá pod americké ministerstvo energetiky) zjistili, že když do slitiny gadolinia a germania přidají prakticky nemagnetické skandium, dostanou ještě silnější magnet. Pro výsledek bylo nejdůležitější, aby …

více »

Předvídáme tříprvkové magnety

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Počítačové modely materiálových vědců z Duke University dokáží předpovědět, zda příslušná sloučenina bude magnetická. Tímto způsobem lze velmi rychle „otestovat“ až tisíce nových molekul. Feromagnetické materiály jsou potřeba v celé řadě aplikací, přičemž pokaždé by byly ideální trochu jiné vlastnosti (konstantní jsou pouze požadavky na cenu). Až dosud se postupovalo …

více »

Stabilní jednoatomové magnety: grafen, iridium a dysprosium

Jednoatomové magnety by mohly poskytovat rekordní hustotu záznamu až 115 terabitů na čtvereční palec, a být tak základem úložných systémů nové generace. Stefano Rusponi z Ecole Polytechnique Fédérale de Lausanne, který je spoluautorem příslušného článku v Nano Letters, uvádí v této souvislosti, že jednoatomové magnety představují pro klasický magnetický záznam …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close