Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní …
více »Vznik mozku obratlovců zřejmě podpořily retroviry
Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …
více »Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu
Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 …
více »Poprvé sekvenovali genom sliznatek, ukazuje i vznik mozku u obratlovců
Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …
více »Jak u obratlovců vznikla adenohypofýza
Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …
více »Saccorhytus, předek druhoústých starý 540 milionů let
Údajně nejstaršího předchůdce linie druoústých živočichů, do níž náleží i lidé, objevili vědci v Číně. Jednalo se o miniaturní stvoření o velikosti pouhého jednoho milimetru, které žilo před 540 miliony let. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na časopis Nature. Mezinárodní tým vědců z Británie, Číny a …
více »Retroviry jsou staré skoro půl miliardy let
Otázka evolučního původu virů je velmi komplikovaná. U retrovirů máme nyní snad jasno. Především není důvod, aby všechny viry měly stejného předka, jakýsi „pravir“. To jenom trochu z pohodlnosti házíme viry do jedné skupinky nebuněčných organismů (nebo je za živé vůbec nepokládáme, i když biologické evoluci podléhají). Jsou-li viry de …
více »Nejdéle žijící obratlovec: žralok, 400 let
Vědci objevili nového nejdéle žijícího obratlovce, který možná žil až 400 let. Výzkumnou studii ve čtvrtek zveřejnil časopis Science, napsala agentura AP. Rekordmanem je prý v Grónsku žijící žralok, který uhynul před několika lety. Díky nové výzkumné technice dospěl mezinárodní tým vědců po zkoumání mrtvého kusu k závěru, že žralok …
více »