Archiv článků: obratlovci

Klíčové rysy vývoje hlavy obratlovců mají svůj původ u společného předka

Některé zásadní struktury důležité pro vývoj hlavy u obratlovců se vyvinuly už u společného předka všech strunatců. Toto překvapivé zjištění prokázali vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR při studiu kopinatce, který patří mezi strunatce. Sám kopinatec má pouze tzv. hlavový konec. Kopinatci, bezlebeční, jsou malí, protáhlí, rybám podobní …

více »

Vznik mozku obratlovců zřejmě podpořily retroviry

Za myelin – a tím i za náš velký a složitý mozek – mohou obratlovci podle nové studie poděkovat dávným virům. Vědci zjistili (testováno u savců, obojživelníků a ryb), že za tvorbu myelinu je odpovědný retrotraspozon, tedy genetický materiál schopný přeskakovat v genomu z místa na místo. Sekvence genu (? …

více »

Ubývají obratlovci opravdu rapidně? Chyba může být v metodě výpočtu

Index LPI je indikátorem včasného varování o stavu přírody, který se často používá k charakterizování průměrné změny velikosti populací. Podle přírodovědců Anny Tószögyové, Jana Smyčky a Davida Storcha z Univerzity Karlovy však trpí několika matematickými a statistickými problémy, což vede ke zkreslením. Tvrzení, že populace obratlovců poklesly od roku 1970 …

více »

Poprvé sekvenovali genom sliznatek, ukazuje i vznik mozku u obratlovců

Sliznatky (Myxini) jsou obratlovci řazení mezi kruhoústě (bezčelistnaté). Jejich nejbližšími příbuznými jsou mihule. Sliznatky ovšem žijí hluboko v moři, takže je známe mnohem méně. Jako u jediné větší skupiny obratlovců zatím jejich zástupce neměl sekvenován genom. To se nyní změnilo. Sekvenační projekt je dílem mezinárodního vědeckého týmu zahrnujícímu více než …

více »

Jak u obratlovců vznikla adenohypofýza

Evoluční původ součásti podvěsku mozkového, tzv. adenohypofýzy. Tato žláza má centrální význam pro řízení hormonálního systému organismu. Robert Černý z katedry zoologie PřF UK se stal “duchovním otcem” a také spoluautorem článku v posledním vydání jednoho z nejprestižnějších vědeckých časopisů světa, Science. Studie, jejíž experimentální část provedl se svými americkým …

více »

Saccorhytus, předek druhoústých starý 540 milionů let

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Údajně nejstaršího předchůdce linie druoústých živočichů, do níž náleží i lidé, objevili vědci v Číně. Jednalo se o miniaturní stvoření o velikosti pouhého jednoho milimetru, které žilo před 540 miliony let. Informoval o tom zpravodajský server BBC News s odvoláním na časopis Nature. Mezinárodní tým vědců z Británie, Číny a …

více »

Retroviry jsou staré skoro půl miliardy let

Otázka evolučního původu virů je velmi komplikovaná. U retrovirů máme nyní snad jasno. Především není důvod, aby všechny viry měly stejného předka, jakýsi „pravir“. To jenom trochu z pohodlnosti házíme viry do jedné skupinky nebuněčných organismů (nebo je za živé vůbec nepokládáme, i když biologické evoluci podléhají). Jsou-li viry de …

více »

Nejdéle žijící obratlovec: žralok, 400 let

mořské houby, Twilight Zone Expedition Team, Wikipedia, licence obrázku public domain

Vědci objevili nového nejdéle žijícího obratlovce, který možná žil až 400 let. Výzkumnou studii ve čtvrtek zveřejnil časopis Science, napsala agentura AP. Rekordmanem je prý v Grónsku žijící žralok, který uhynul před několika lety. Díky nové výzkumné technice dospěl mezinárodní tým vědců po zkoumání mrtvého kusu k závěru, že žralok …

více »