Sciencemag.cz
Doporučujeme
Středomořská pánev je často vystavena silným povětrnostním jevům způsobeným středomořskými cyklony (tzv. medcyklony). Tyto meteorologické jevy, které jsou svou intenzitou a dopadem někdy srovnatelné s hurikány, ovlivňují počasí v regionu a jsou zodpovědné za různá přírodní nebezpečí. Mají hluboké a dalekosáhlé důsledky, zejména pro hustě osídlené oblasti. Přesto je účinná komunikace o jejich rizicích stále omezená. Proto se mezinárodní vědecký tým zaměřil na stávající poznatky o socioekonomických dopadech medcyklonů. Přináší tak integrovaný pohled na dopady medcyklonů a nastiňuje strategie odolnosti a zlepšení připravenosti na katastrofy. Součástí týmu jsou i vědci z Provozně ekonomické fakulty MENDELU.
Výzkumný tým se zaměřil na Itálii, Španělsko, Izrael a Řecko, tedy země, kde jsou projevy medycoklonů největší a kde zároveň existuje nejvíce dat o jejich škodách. „Navzdory významu medcyklonů stále ještě plně nechápeme, jak velké škody způsobují na životech lidí a hospodářství, a neexistuje dostatečně jasná komunikace o rizicích, která přinášejí. Cyklonům krátkodobě předcházet nelze, lze se na ně ale připravit. V souvislosti s rostoucí ničivostí středomořských cyklonů je nutné vytvořit odolnější společnosti,“ nastínil Robert Stojanov z Ústavu informatiky PEF MENDELU, který je součástí mezinárodního týmu a zastupoval v projektu Českou republiku. Cílem výzkumu je překlenout mezery ve znalostech, poskytnout informace pro tvorbu politik a podpořit rozvoj adaptivních opatření ke zmírnění rostoucích hrozeb, které medcyklony představují v kontextu měnícího se klimatu.
Medcyklony mají hluboké a dalekosáhlé socioekonomické a ekologické důsledky, zejména pro pobřežní a hustě osídlené oblasti. Navzdory jejich zásadní úloze ve Středomoří je systematické hodnocení jejich podílu na socioekonomických ztrátách a účinná komunikace o souvisejících rizicích stále omezená. „Náš výzkum shrnuje stávající poznatky o socioekonomických dopadech medcyklonů se zaměřením na zranitelná odvětví, jako je lidské zdraví, energetika, doprava, zemědělství a kulturní dědictví. Zdůrazňuje naléhavé mezery ve znalostech, včetně potřeby interdisciplinárního výzkumu a lepšího zapojení zúčastněných stran a veřejnosti. Tato práce přináší integrovaný pohled na dopady medcyklonů a nastiňuje strategie odolnosti, včetně zdokonalení předpovědních modelů, podpory meziodvětvových studií dopadů a zlepšení připravenosti na katastrofy,“ popsal Stojanov.
Studie přináší nové nápady, které by měly pomoci chránit před medcyklony, například zlepšit předpovědi počasí, studovat, jak jsou různé oblasti zasaženy, a lépe plánovat katastrofy. Řešením těchto problémů má tento výzkum pomoci rozhodovacím orgánům vytvořit strategie na ochranu lidí a posílení komunit, protože rizika medcyklonů se s klimatickou změnou zvyšují. Zásadní je podle vědců i spolupráce mezi vědci, vládami a komunitami.
„Středomořské medcyklony jsou atmosférickými systémy nízkého tlaku, pro které je charakteristická cirkulace větru proti směru hodinových ručiček. Tyto meteorologické jevy, které jsou svou intenzitou a dopadem někdy srovnatelné s hurikány, ovlivňují počasí v regionu a jsou zodpovědné za různá přírodní nebezpečí, včetně přívalových dešťů, bleskových povodní, větrných bouří a mořských přívalů,“ přiblížil Stojanov.
Společný vědecký článek šestnácti evropských pracovišť týkající se výzkumu středomořských cyklónů vyšel v květnu v prestižním časopise Reviews of Geophysics. Součástí týmu jsou i dva vědci z Ústavu informatiky Provozně ekonomické fakulty MENDELU. Robert Stojanov a Jaromír Landa se podíleli na rešerši, analýze zdrojů a dat i jejich vizualizaci.
https://doi.org/10.1029/2024RG000853
