Archiv článků: klima

Teplé zimy poskytují novou příležitost lučním rostlinám

Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali, jak vytrvalé luční rostliny ve střední Evropě využívají teplé zimy posledních let. Zjistili, že více druhů lučních rostlin zůstává během zimy zelených a fotosynteticky aktivních. Jejich zimní listy, ale mají jiné vlastnosti než listy letní a díky tomu jsou dostatečně odolné vůči mrazům, které se …

více »

Za loňské rekordní teploty může asi albedo

V roce 2023 došlo k řadě teplotních rekordů. Průměrná teplota oproti předindustriální éře se zvýšila o téměř 1,5 stupně Celsia. Jenže není moc jasné, co za tím vším stojí. Totiž: samozřejmě jsou zde antropogenní skleníkové plyny, jev El Niño nebo sopečné erupce (ve smyslu vodní páry coby skleníkového plynu, která …

více »

Atmosféru by mohl chladit diamantový prach

Geoinženýrských nápadů a projektů na ovlivnění klimatu existuje celá řada. Chceme-li snížit teplotu Země, můžeme dát mezi ní a Slunce zrcadlo. V atmosféře se dá rozprašovat prach (saze apod.). Často se v této souvislosti uvažuje o oxidu siřičitém; kapičky vznikající kyseliny sírové by pak odrážely sluneční světlo (ano, odsířování průmyslových …

více »

Hnojení pomocí oxidu uhličitého

Dřeviny, které rostou v ovzduší bohatém na oxid uhličitý, obvykle mají vyšší přírůstky. Tomuto procesu se říká hnojení pomocí oxidu uhličitého (global carbon dioxide fertilization). Jedná se o proces, do něhož jsou vkládány velké naděje, protože by mohl kompenzovat každým rokem rostoucí či neklesající emise oxidu uhličitého. Pokud by tento proces …

více »

Země mohla mít před 466 miliony lety prstenec, skoro jako Saturn

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Nové objevy naznačují, že Země mohla mít systém prstenců. Zformovat se měl přibližně před 466 miliony let, na začátku období netypicky intenzivního bombardování meteority známého jako ordovický impaktní vrchol (spike). Překvapivá hypotéza vychází z rekonstrukcí deskové tektoniky pro období ordoviku, které si všímají polohy 21 kráterů po dopadech asteroidů. Všechny …

více »

Jak staré civilizace bojovaly s vedrem

Poslední léta se značně trápíme vedrem. Drtivá většina z čtenářů Sciencemagu ovšem žije v mírném pásu. Starověké (a další) civilizace ze subtropů na tom byly ještě mnohem hůře. Často se nešlo chladit vodou, protože do domů nebyla zavedena. Nepřekvapivě scházela klimatizace. Jaké techniky/technologie se zde volily, aby se v takovém …

více »

Proč se v prekambriu ze Země stala sněhová koule

Před počátkem kambria (i fauny ediakara) postihlo Zemi zřejmě několik obrovských zalednění. Nová studie australských geologů se konkrétně zaměřila na období před asi 700 miliony let. Země tehdy podle všeho zamrzla od pólů po rovník („teorie sněhové koule“, snowball – i když těžko říct, zda opravdu někde nezůstala volná hladina…). …

více »