Foto: © palau83 / Dollar Photo Club

Genetika praví: Mezi Velikonočním ostrovem a Peru spojení nebylo

Pamatujete si na Hayerdahlovu plavbu s vorem Kon-Tiki? Ve prospěch Heyardahlem navržené migrace hovoří jen směr mořských proudů a tuhle možnost vědci nikdy nebrali moc vážně. Ovšem co naopak? Z Velikonočního ostrova (Rapa Nui) to je k jihoamerickému pobřeží nějakých 2 200 km a když už Polynésané přepluli celý Tichý oceán (odněkud z Melanésie/Filipín, respektive původně až z Tchajwanu/jižní Číny)…

Paleogenomický výzkum mezinárodního týmu vedeného vědci z University of California v Santa Cruz nyní vedl k závěru, že k žádnému míšení mezi indiány Jižní Americky a obyvateli Velikonočního ostrova nedošlo, alespoň na Velikonočním ostrově ne. Dřívější genetické studie, z nichž občas vyplynuly opačné výsledky, prý zachycují až období po zámořských objevech; tehdy nastaly přesuny obyvatelstva v důsledku obchodu s otroky, mezi jižní Amerikou a Polynésií se pohybovali i lovci velryb. Na Velikonočním ostrově došlo k mísení hned tří skupin (tj. i Evropanů – viz ještě dále v poznámkách).

Lars Fehren-Schmitz a jeho kolegové nyní publikovali v Currnet Biology analýzu celkem 5 kosterních pozůstatků z Velikonočního ostrova. 3 z těchto lidí žili před příchodem Evropanů (1722), 2 po něm. Starší vzorky na rozdíl od těch novějších žádnou genetickou příbuznost s indiány Jižní Ameriky neukázaly.
Zajímavé je i to, že celá studie byla umožněna pokrokem extrakčních metod. Použity byly vzorky z muzea Kon-Tiki v Oslu. Kosti byly původně považovány kvůli tropickému podnebí Velikonočního ostrova za příliš porušené, než aby se z nich dala získat použitelná DNA.

Poznámky:

Polynésané připluli na Velikonoční ostrov ve 2. polovině 1. tisíciletí, podle jiných názorů kolem roku 1200 n. l. (kolonizačních vln mohlo být samozřejmě několik). Ke známé ekologické katastrofě zde podle všeho došlo kolem roku 1600.
Samozřejmě těžko jednoznačně dokázat, že žádná plavba z Polynésie do jižní Ameriky se neuskutečnila, navíc na základě analýzy pouhých 5 genomů. Určité důkazy (či „důkazy“) polynéských plaveb do jižní Ameriky snad přece jen existují. Na jedné straně je to znalost batátů v Polynésii (sladkých brambor – mohl přenést proud, nebo se polynéští námořníci museli i vrátit), z chilského pobřeží jsou pak známy nálezy kuřecích kostí datované do 14.-15. století. Otázka je sporná. Maximálně můžeme říct, že nemáme důkazy o trvalejším kontaktu, transferu genů či technologií.
Ad starší studie: v roce 2014 byla v Currnet Biology publikována práce, podle které je až 8 % DNA obyvatel Velikonočního ostrova indiánského původu. Navíc tato DNA byla v genomu rozházena po krátkých sekvencích, jako by se sem dostala už před delší dobou (určitě dříve než z 19. století). Autoři nového výzkumu tato data vysvětlují tak, že v Peru/Chile docházelo od 16. století k míšení Evropanů s Indiány, přitom se právě indiánská DNA už „promíchala“. V této podobě od 18.-19. století získali kusy indiánské DNA do genomu i obyvatelé Velikonočního ostrova.

Zdroj: Phys.org, AAAS Science a další

Kamera s grafenem a kvantovými tečkami

Začlenění dalších polovodičů, např. právě grafenu, do CMOS technologií, představuje problém kvůli nesouladu mřížkových parametrů. …

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close