Archiv článků: genetika

Unikátní sbírku kmenů myší domácích odvozených z přírodních populací, která čítá přes 90 linií, představil mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Piálkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Jde o největší a nejlépe geneticky popsaný soubor svého druhu na světě. Tato revoluční alternativa k tradičním laboratorním modelům může výrazně pomoci v …

Pravlk obrovský si nyní rozhodně zažil svých pár minut mediální slávy. Firma Colossal Biosciences a její vlci Romulus a Remus (Pravlci? Geneticky modifikovaní vlci obecní? Druhé označení asi spíše odpovídá realitě.) si na nedostatek popularity opravdu nemohou stěžovat. Tisková zpráva University of California v Santa Cruz v této souvislosti uvádí, …

Homosexualita představuje pro evoluční biologii zajímavý paradox. Pokud mají homosexuální jedinci v průměru méně potomků než heterosexuální lidé a zároveň je sexualní orientace do určité míry geneticky podmíněná, jak je možné, že se genetické předpoklady pro homosexualitu stále udržují v lidské populaci? Na tuto otázku se snažila odpovědět nedávná studie …

Od školních let jsem žila s vědomím, že my Češi jsme slovanského původu, ale ono to není tak úplně pravda. Genetička Lucie Benešová mi před časem vysvětlila, že slovanský původ má jen 37 procent Čechů. 29 procent z nás je germánského a keltského původu a zbytek jsou menšiny z Blízkého …

Nová genomická studie má odhalovat dosud skrytou kapitolu lidské evoluce. Obě linie se od sebe vzdálily a později se opět spojily, a to dlouho předtím, než se moderní lidé rozšířili po celém světě. Pomocí pokročilé analýzy založené na sekvencích celého genomu vědci z University of Cambridge našli důkaz, že moderní …

Sekvenování jednoho lidského genomu trvalo na přelomu tisíciletí více než deset let. V současnosti lze celý genom sekvenovat během 24–48 hodin. Časopis Nature, který patří mezi nejprestižnější vědecká periodika na světě, vydal studii odhalující nové genetické souvislosti u desítek vzácných onemocnění. Vědecký tým, jehož součástí byla i prof. Petra Lišková, lékařka a vědkyně z 1. …

V prvním kole bylo nominováno 45 genů a nemocí. Existují tisíce vzácných onemocnění, často ještě nedostatečně probádané, pro něž dosud neexistuje účinná léčba. České centrum pro fenogenomiku (CCP), velká výzkumná infrastruktura při Ústavu molekulární genetiky AV ČR, proto spustilo program RD-Factory, jehož cílem je zjistit více informací o těchto onemocněních, …

Telomery zůstaly stabilní i poté, co byly přemístěny do nového chromatinového prostředí, na jiný chromozom. Vědci a vědkyně z výzkumné skupiny Jiřího Fajkuse na CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s Biofyzikálním ústavem Akademie věd ČR a Technologickým institutem v Karlsruhe objevili, že rostliny Arabidopsis thaliana jsou překvapivě odolné vůči rozsáhlým …

Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v …

Řasinku si můžeme představit jako anténu, která ze svého okolí přijímá chemické, mechanické i světelné signály… Vědci z Masarykovy univerzity objevili nový mechanismus regulace růstu primárních řasinek, který by mohl přispět k lepšímu pochopení vzniku některých genetických onemocnění. Ciliopatie je souhrnné označení pro desítky genetických onemocnění způsobených nesprávnou funkčností cilií …