Rozsáhlá studie dávné DNA téměř 16 000 lidí zahrnující období více než 10 000 let v západní Eurasii ukazuje, že přirozený výběr formoval moderní lidské genomy mnohem více, než se dosud předpokládalo. Nedostatek důkazů o opaku dlouho naznačoval, že směrovaná (usměrňující, direkcionální) selekce (výběr; v češtině terminologie různorodá, directional selection) …
Read More »Když se buněčný kopírovací stroj zasekne: vědci odhalují skrytý zdroj poškození DNA
Během aktivního kopírování DNA se může nově vznikající RNA přichytit zpět k DNA a vytvořit abnormální hybridní struktury. Vědci z Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v. v. i., (IMG) v Praze ve spolupráci s kolegy z Univerzity v Curychu a Univerzity v Bernu, odhalili nový mechanismus vysvětlující, proč rakovinné buňky …
Read More »Zásadní přepis genetické informace huseníčku rolního
Mezinárodní vědecká komunita představila novou verzi popisu genomu huseníčku rolního, nazvanou TAIR12. Na významném projektu se podílela jediná česká vědkyně – Eva Dvořák Tomaštíková z našeho ústavu. /Ústavu experimentální botaniky AV ČR/ Odbornice z Centra strukturní a funkční genomiky rostlin byla součástí týmu specialistů přispívajících k přesnějšímu porozumění dědičné informaci …
Read More »Vědkyně odhalily skrytou poruchu zpracování RNA v buňce
Některé molekuly RNA zůstávají nedokončené a místo běžného zpracování se začnou hromadit v buněčném jádře. Mezinárodní výzkumný tým vedený Hanou Hanzlíkovou z Ústavu molekulární genetiky AV ČR odhalil dosud skrytý problém uvnitř buněk, který přispívá ke vzniku skupiny vzácných genetických neurovývojových onemocnění postihujících děti. Tato studie ukazuje, že poruchy důležitého …
Read More »Vzácná genetická porucha z amišské komunity pomohla potvrdit klíčový mechanismus v buňce
V uzavřených komunitách, jako jsou amišové v Severní Americe, se častěji objevují vzácná genetická onemocnění. U dětí z této komunity byla popsána porucha, která zasahuje vývoj nervové soustavy a projevuje se například svalovou slabostí nebo epileptickými záchvaty. Porucha je spojena s malou změnou v jednom proteinu, ale dlouho nebylo jasné, …
Read More »Když antidepresiva nesednou. Se zpřesněním léčby může pomoci genetika
Antidepresiva patří mezi léky, u nichž mohou i vrozené rozdíly v metabolismu výrazně ovlivnit účinnost a snášenlivost léčby. Zatímco jednomu pacientovi zvolený přípravek pomůže bez větších obtíží, u jiného se mohou objevit nežádoucí účinky nebo jen slabý efekt. Právě zde může sehrát důležitou roli farmakogenetika, která ukazuje, jak tělo konkrétní …
Read More »Vzniká první dlouhověká linie psů na světě
Byla provedena tři křížení jedinců plemene kavalír King Charles španěl nesoucích geny související s dlouhověkostí. Mít svého psího parťáka po svém boku co nejdéle. Který chovatel by si to nepřál? Díky dlouhodobému výzkumu dlouhověkosti prováděnému týmem táborské zoologické zahrady ve spolupráci s Ústavem molekulární genetiky Akademie věd ČR to už …
Read More »Neplodnost kříženců myší má více genetických příčin
Kříženci myši domácí mohou být neplodní i z jiných genetických důvodů, než věda doposud předpokládala. K tomuto překvapivému zjištění dospěl mezinárodní tým vědců vedený Ústavem biologie obratlovců Akademie věd ČR. Studie publikovaná v časopise Heredity vychází z pozorování myší ve volné přírodě, kde se genetické bariéry mezi populacemi projevují pestřeji …
Read More »Archea Asgard jsou složitější, než se zdálo
Některá tolerují a jiná dokonce využívají kyslík. Archea Asgard jsou podle všeho příbuzná eukaryotům. Právě z podobných organismů zřejmě vznikly nejstarší složitější buňky, ať už jakkoliv (takže vlastně, alespoň podle kladistiky a posledního společného předka, představují archea umělou skupiny – organismy Asgard mají blíže k eukaryotům než k jiným archea). …
Read More »Nadbytečné chromozomy si řídí vlastní eliminaci
U některých druhů se vedle běžné sady chromozomů vyskytují i takzvané B chromozomy… Genom rostliny není tak neměnný, jak se dosud zdálo. Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR poprvé detailně popsali, jak divoký čirok dokáže během vývoje embrya cíleně odstraňovat takzvané B chromozomy – nadbytečné části dědičné informace. …
Read More »
Sciencemag.cz
