Pomocí vysoce kvalitních zrcadel lze vytvořit optické pasti (dutiny), které řídí fluktuace vakua a následně mění magnetické nebo elektrické vlastnosti materiálu umístěného uvnitř.
Vědci z Max Planck Institute for the Structure and Dynamics of Matter (MPSD) teoreticky prokázali, že fotony uvnitř optické dutiny nesou detailní informace o materiálu, který je v ní umístěn. Měřením vlastností fotonů unikajících z dutiny mohou vědci tedy zkoumat, jak optická dutina mění vlastnosti vložených materiálů.
Tento poznatek otevírá nové možnosti experimentálních technik pro zkoumání provázaných (zapletených, entanglovaných) systémů světlo-hmota.
Podle kvantové mechaniky není prázdný prostor skutečně prázdný – je naplněn částicemi, které neustále vznikají a zanikají (fluktuace vakua). Zajímavé je, že na tyto fluktuace jsou citlivé mnohé vlastnosti magnetických a izolačních materiálů. Ačkoli průměrná hodnota fluktuací je nulová, jejich rozptyl je konečný a může významně ovlivnit chování materiálu.
Pomocí vysoce kvalitních zrcadel mohou vědci vytvořit optické pasti (optické dutiny), které řídí fluktuace vakua a následně mění magnetické nebo elektrické vlastnosti materiálu umístěného uvnitř. Tato metoda nabízí nový účinný způsob řízení vlastností materiálů v tepelné rovnováze a představuje atraktivní alternativu k tradičním technikám, které se spoléhají na nerovnovážné podmínky, jako je například řízení laserem.
Modifikaci vyvolanou optickou dutinou lze chápat jako geometrický omezující efekt, protože fotony se odrážejí mezi zrcadly a procházejí materiálem stále dokola. To vede ke zvýšení vazby mezi světlem a hmotou.
Měření toho, co se děje uvnitř dutiny, je však v tomto typu experimentu velkou výzvou. Jelikož jsou tyto struktury velmi malé (v řádu mikronu), je velmi náročné umístit dovnitř detektor. Experimentální ověření modifikací materiálů způsobených dutinami proto zůstává dlouhodobým problémem.
Vědci z MPSD v nové studii navrhují způsob, jak tento problém obejít; pomocí fotonů zachycených v dutině se lze dozvědět o vlastnostech vložené hmoty. Čas od času z dutiny přirozeně unikne foton, který s sebou nese informace o materiálu. Měřením vlastností těchto emitovaných fotonů vědci ukazují, že je možné zkoumat vložený materiál a studovat modifikace vyvolané dutinou.
Jako důkaz koncepce tým zvažoval stav vodíku v závislosti na magnetickém poli. S rostoucím magnetickým polem tento systém přechází z nemagnetického a entanglovaného stavu, tzv. spinového singletu, do magnetického stavu (tzv. spinový triplet s konečnou magnetizací).
„Překvapivě můžeme tento přechod odečíst pouhým pohledem na počet fotonů uvězněných v dutině,“ uvádí hlavní autor studie Lukas Grunwald. Vědci také studovali složitější příklad zahrnující malý shluk magnetických iontů interagujících s dutinou. I v tomto případě zjistili, že vlastnosti materiálu jsou zakódovány ve fotonech. („Možné magnetické stavy materiálu jsou přímo viditelné ve frekvenční odezvě emitovaných fotonů,“ uvádí průvodní tisková zpráva.)
Dalším cílem výzkumu je využít neklasické stavy světla, odhalit vlastnosti materiálů, které zůstávají skryté běžným spektroskopickým technikám a nakonec lépe pochopit, jak lze fluktuace v dutinách využít k manipulaci s hmotou.
Lukas Grunwald et al, Cavity Spectroscopy for Strongly Correlated Polaritonic Systems, Physical Review Letters (2025). DOI: 10.1103/1lpw-22np
Zdroj: Max Planck Institute for the Structure and Dynamics of Matter / Phys.org, přeloženo / zkráceno
Sciencemag.cz
