Archiv článků: materiály

Umělá inteligence předvídá nové termoelektrické materiály

AI jako vědec, algoritmus se sám předtím zvládl naučit fyziku a chemii. Na Lawrence Berkeley National Laboratory (spadá pod Ministerstvo energetiky USA) nechali algoritmus přečíst celou záplavu vědeckých studií, které byly v posledních desetiletích publikovány na téma termoelektrických materiálů. Cílem však v tomto případě nebylo, aby program provedl redakční práci …

více »

Podivná sloučenina rhenia je současně vodivá i ultratvrdá

periodická tabulka

Má jít o kombinaci vlastností, které se vedle sebe obvykle nevyskytují. Na univerzitě v Bayreuthu připravili materiál, který je současně tvrdý jako diamant, prakticky nestlačitelný a přitom dobře vede elektrický proud. Látka má podivný chemický vzorec Re2(N2)(N)2, jde tedy o nitrid, kde je jeden atom dusíku navíc (pernitrid? rhenium nitride …

více »

Nejčernější uhlíkové nanotrubičky z MITu

Nanotrubička, autor Arnero, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Desetkrát černější než dosud známé materiály. Černé ze všech úhlů stejně, vůbec není vidět ani struktura ve 3D. Nově připravený materiál má podobu lesa z uhlíkových nanotrubiček, vertikálně umístěných na fólii z hliníku vyleptané chloridem. Materiál pohltí a na teplo přemění 99,996 % energie dopadajícího světla. Kromě publikování příslušné studie …

více »

Nový materiál pro likvidaci radioaktivní zátěže v půdě

Nanotechnologie na bázi grafenu z ČR. Unikátnímu nanokompozitnímu materiálu na sorpci radionuklidů, který vzešel ze spolupráce firmy TOSEDA, s.r.o. (TOSEDA), pomohla na svět Technologická agentura ČR (TA ČR). Částkou přesahující 23 milionů korun podpořila projekt uznávaného týmu výzkumníků z Pardubic, kteří se dokázali prosadit i na zahraničních trzích. Spolupracují například …

více »

Ultratenké vrstvy ochrání šneky akurátorů

Materiál z ČVUT až desetinásobně prodlouží životnost leteckých komponent. Míří do letounů Airbus. Speciální sedmivrstvý povlak, který vyvinuli materiáloví inženýři na katedře řídicí techniky Fakulty elekrotechnické ČVUT v rámci grantového projektu, našel první reálné uplatnění v leteckém průmyslu. Česká společnost JIHLAVAN, a.s., začala nový materiál používat k ochraně šnekového soukolí aktuátoru – komponenty dodávané …

více »

Hořčík místo hliníku?

Hořčík je zhruba stejně pevný jako hliník, ale asi o 35 % lehčí. Proč potom v leteckém nebo nebo automobilovém průmyslu hořčík prozatím hliníku nekonkuruje? Hlavní problém má být v možnostech jeho zpracování, tento kov alkalických zemin není příliš tvárný. Alespoň jsme si to dosud mysleli. Problémy se zpracováním hořčíku …

více »

Jak obchod s cínem v době bronzové utvářel civilizaci

Zlatý pečetní prsten s bohyněmi, mykénské období. Kredit: University of Cincinnati

Arzénové a cínové bronzy. Hedvábné nebo cínové cesty? Samotná měď je celkem na nic, to se ostatně týká i surového železa. Dají se použít jako ozdoby či šperky, mohou udivovat svým leskem, ale jsou méně praktické než broušený kámen. Další cesta zákonitě musela vést k tomu, jak z kovové kuriozity …

více »

Magnety orientované ve 4 směrech

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Cesta k efektivnějšímu ukládání dat i vyšší výkon procesorů. Sousední magnety na sebe běžně působí tak, že opačné póly se přitahují a stejné odpuzují. Na Paul Scherrer Institute PSI a ETH Zurich nyní ale zjistili, že magnety se mohou natáčet i kolmo na své sousedy. V prostorových strukturách už něco …

více »

Kovy v době bronzové

Zlatý pečetní prsten s bohyněmi, mykénské období. Kredit: University of Cincinnati

Dřevo vs. dřevěné vs. kamenné uhlí. Bronzová doba pracovala se čtyřmi kovy – mědí, cínem, olovem a zlatem. Ze všech těchto kovů je nejobtížnější získat měď, která se taví za vyšší teploty než zlato (1 083 °C pro měď, 1 063 °C pro zlato). Aby se měď dala dobře odlévat, …

více »

Borofen vyleze ze směsi se zlatem

Chemická depozice z par je jedním z hlavních způsobů výroby 2D materiálů. Nově navržená metoda vědců z Rice University, Argonne National Laboratory and Northwestern University představuje zajímavou modifikaci tohoto postupu; zatím byla technika realizována v případě borofenu, ale měla by být mnohem univerzálnější. Za relativně vysokých teplot (pod bodem tání …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close