Vědci z Rice University a Northwestern University zjistili, že když se na měděném substrátu pokusíme připravit 2D bor (borofen), vznikne namísto toho sloučenina. Oba prvky zreagují na borid mědi. V minulosti se již podařilo připravit borofen na povrchu ze zlata nebo stříbra, kde k podobné reakci nedochází. Boridy kovů přitom …
více »
Kapalný uhlík se (zřejmě) nachází například v nitru planet a měl by hrát důležitou roli v budoucích technologiích, jako je jaderná fúze. Dosud jsme však o uhlíku v kapalné formě věděli jen velmi málo, protože v tomto stavu jej bylo prakticky nemožné studovat v laboratoři: Za normálního tlaku se uhlík …
více »
Nový typ polovodiče z vodivého grafenu a nevodivého skla. Listy tenké 1 atom se na sebe skládají běžně. Většina takto kombinovaných 2D materiálů se ale vyznačuje tím, že vrstvy mezi sebou nemají žádnou silnější interakci. Materiálovým vědcům z Rice University a jejich kolegům se však nyní podařilo vytvořit skutečný 2D …
více »
Vědci z Texaského centra pro supravodivost (TcSUH) a Univerzity v Houstonu překonali teplotní rekord v supravodivosti při atmosférickém tlaku. Tým dosáhl přechodové teploty 151 Kelvinů (asi minus 122 stupňů Celsia) – dosud nejvyšší hodnoty, jaká byla kdy zaznamenána u všech známých supravodičů při atmosférickém tlaku od objevu supravodivosti v roce …
více »
Výzkumníci představili nový porézní materiál schopný oddělovat deuterium od běžného lehkého vodíku při teplotě 120 K (-153 °C). Důležité má být, že tato teplota převyšuje bod zkapalnění zemního plynu 111 K (-162 °C) o více než 10 °C, což může usnadnit rozsáhlé průmyslové aplikace. Dosažený pokrok tak možná představuje cestu …
více »
Většina kovů se při zvýšení teploty rozpíná. Například Eiffelova věž je v létě v důsledku teplotní roztažnosti asi o 10 až 15 cm vyšší než v zimě. Tento efekt je však pro mnoho technických aplikací krajně nežádoucí. Z tohoto důvodu vědci již dlouho hledají materiály, které mají vždy stejnou délku …
více »
Excitované elektrony vzniklé po ozáření přímo reagovat s molekulami či ionty z okolí. Mezinárodní tým vědců, mezi nimiž jsou i odborníci z IT4Innovations, odhalil, kde se lokalizují excitované stavy v uhlíkových tečkách a jak jsou přístupné okolnímu prostředí. Pomocí superpočítačových simulací a laboratorních experimentů popsali vnitřní organizaci uhlíkových teček, což …
více »
Co mají společného Thomas Edison a laureáti Nobelovy ceny za fyziku z roku 2010 Konstantin Novoselov a Andre Geim? Podle nedávné studie by to mohl být grafen. Edison přitom zemřel téměř 20 let předtím, než fyzik P.R. Wallace navrhl, že taková látka by mohla existovat, a téměř 80 let předtím, …
více »
Antimikrobiální nanomateriály, zejména nanočástice stříbra, vzbuzují v posledních letech značná očekávání jako možný nástroj v boji s rostoucí odolností bakterií vůči antibiotikům. Donedávna převládal názor, že vícestupňový mechanismus účinku nanomateriálů, který v sobě kombinuje fyzikální, chemické i biologické zásahy, znemožňuje bakteriím vytvořit si proti nim účinnou obranu. Vědci z katedry …
více »
Objev nové fáze hmoty ve dvourozměrných krystalech. Krystaly jodidu stříbrného mezi vrstvy grafenu. Mezinárodní tým vědců, jehož klíčovou součástí byla Viera Skákalová z výzkumného ústavu NTC Západočeské univerzity v Plzni, poprvé v historii přímo pozoroval novou fázi hmoty mezi pevným a tekutým skupenstvím ve dvourozměrném krystalu. Práci publikoval časopis Science. …
více »
Sciencemag.cz
