Archiv článků: materiály

Jak byl vyroben Disk z Nebry

Disk z Nebry (Nebra Sky Disc), starý více než 3 600 let (dle převládajícího názoru), je jedním z nejlépe prozkoumaných archeologických nálezů, avšak otázka výrobního procesu předmětu nebyla dosud zcela objasněna. Na základě složení artefaktu a předchozích výzkumů bylo známo, že disk nemohl být ve své konečné podobě jednoduše odlit. …

více »

Vědci dokázali vyladit Casimirovu sílu pomocí magnetického pole

Casimirův jev byl předpovězen v roce 1948 nizozemským fyzikem Hendrikem Casimirem. Podle této teorie dochází u dvou elektricky neutrálních kovových desek ve vakuu k přitahování na submikronových škálách v důsledku kvantových fluktuací. Casimirova síla je ovlivněna dielektrickou funkcí a magnetickou vodivostí materiálů. (Poznámka PH: Lze si to představit tak, že …

více »

Rozvoj poškození v cementové maltě ukazuje časosběrná rentgenová mikrotomografie

Zvýšení trvanlivosti a odolnosti stavebních materiálů může přinést další výzkum týmu odborníků Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, Ústavu fyziky materiálů AV ČR a Fakulty stavební Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Vědci představili průlomovou metodologii pro charakterizaci materiálů, která odhaluje rozvoj poškození už během rané fáze tvrdnutí …

více »

Magický grafen může být supravodivý jen do 60 K

Magický grafen, tj. dvojvrstva, kde jsou obě vrstvy vůči sobě pootočené o 1,1 stupně, si rozhodně užil své chvíle mediální slávy. Jedná se o uspořádání s mnoha výjimečnými vlastnostmi, prakticky použitelný supravodič se z něj ovšem nestane; alespoň ne bez dalších úprav. Maximální teplota supravodivosti (tj. teplota supravodivého přechodu) magického …

více »

První pozorování dipolární kapaliny v pevné fázi

V pevných látkách hraje míra uspořádanosti velmi významnou roli v jejich fyzikálních vlastnostech i následných aplikacích. Například pro magnetické atomy je v mnoha případech energeticky výhodné vytvářet tzv. antiferomagnetické uspořádání jejich spinů (magnetických momentů), kde nejbližší sousední atomy v krystalové mříži mají spiny vůči sobě orientované v opačných směrech. Antiparalelní …

více »

Golden: ve 2D se konečně podařilo připravit i zlato

Vědcům se poprvé podařilo vytvořit vrstvy zlata o tloušťce pouhého jednoho atomu. Tento materiál byl nazván golden (goldene). Podle autorů nové studie ze švédské Linköping University tím zlato získalo nové vlastnosti, díky nimž může být použito v aplikacích, jako je přeměna oxidu uhličitého, výroba vodíku a další chemické reakce, ale …

více »

Vzácné plyny vytvářejí v grafenu klastry

Výzkumníkům se poprvé podařilo stabilizovat a přímo zobrazit malé klastry atomů vzácných plynů při pokojové teplotě. Tento úspěch otevírá nové možnosti pro fyziku kondenzovaných látek i pro aplikace v kvantové informatice. Klíčem k tomuto průlomu, kterého dosáhli vědci z Vídeňské univerzity ve spolupráci s kolegy z Helsinské univerzity, bylo zachycení …

více »

Nový objev ve světě polovodičů: Vědci potvrdili existenci další modifikace uhlíku

Vyznačuje se vysokou vodivostí a současně má vlastnosti izolantu. Nově objevený materiál by mohl v budoucnu nahradit nyní běžně užívané polovodiče, jako je křemík či germanium, a otevřít dveře do světa tzv. uhlíkové elektroniky. Existenci další modifikace uhlíku se podařilo prokázat týmu výzkumníků z Fakulty elektrotechnické ČVUT, Technické univerzity v Berlíně, výzkumného centra Helmholtz-Zentrum Berlin …

více »

Nitridy uhlíku mohou konkurovat diamantu

Ze směsi uhlíku a dusíku po vystavení extrémní teplotě a tlaku vnikají materiály (nitridy uhlíku) tvrdší než kubický nitrid boru, druhý dnes známý/využívaný nejtvrdší materiál po diamantu. Podle autorů výzkumu tento objev otevírá dveře k využití multifunkčních materiálů pro průmyslové účely, včetně ochranných povlaků pro automobily a kosmické lodě, vysoce …

více »

Průlom ve vývoji ultrarychlých luminiscenčních materiálů

Tenké vrstvy oxidů zinku byly deponovány na sodnovápenaté skleněné substráty bez potřeby mezivrstvy, což výrazně zjednodušuje a zlevňuje výrobní proces. Vědecký tým z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky vedený Zdeňkem Hubičkou a Jiřím Olejníčkem dosáhl významného pokroku ve vývoji ultrarychlých luminiscenčních vrstev oxidů zinku. Na projektu spolupracoval s týmy …

více »